Středa 08 leden 2020
Íránský ministr zahraničí označil útok na vojenské základny USA za sebeobranu   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 09:10:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Raketové útoky Íránských revolučních gard na vojenské základny USA v Iráku jsou opatřeními na sebeobranu, prohlásil ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf. Napsal o tom na své stránce na Twitteru.

„Írán podnikl a uskutečnil přiměřená opatření na sebeobranu v souladu s paragrafem 51 Stanov OSN,“ podotkl šéf íránského ministerstva zahraničních věcí.

Zdůraznil, že to byly útoky na vojenskou základnu, z níž byl spáchán atentát na íránské občany a činitele státu.

​Írán nechce válku, bude se ale bránit před jakýmikoli projevy agrese, napsal ministr.

Dříve bylo oznámeno, že několik vojenských objektů USA na území Iráku bylo vystaveno útokům Íránských revolučních gard.

Situace na Blízkém východě se znovu vyostřila po vraždě íránského generála Kásima Sulejmáního 3. ledna při raketovém útoku amerických leteckých sil na rozkaz prezidenta USA Donalda Trumpa. Duchovní vůdce Íránu Alí Chameneí slíbil, že se pomstí za smrt generála.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AVXd

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Více než tucet balistických raket: Írán zaútočil proti vojenským základnám USA v Iráku   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 06:34:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Sbor strážců Islámské revoluce (tzv. Íránské revoluční gardy) zaútočil na vojenská zařízení USA na severu a západě Iráku desítkami raket, oznámili vojensští představitelé Íránu.

V Pentagonu zdůraznili, že Íránci vypustili více než tucet balistických raket na zařízení Spojených států a mezinárodní koalice.

Konkrétně, napadeny byly základny v Arbílu a Ajn al-Asad. Američané odhadují škody, ale přesných údajů o mrtvých a zraněných zatím nejsou k dispozici.

Mezitím média informují o druhé vlně útoku.

Základnu Ajn al-Asad v prosinci 2018 navštívil i americký prezident Donald Trump. Bílý dům v úterý večer uvedl, že o zprávách o útoku na americká zařízení v Iráku ví a prezident Trump je informován. Situaci sleduje a konzultuje se svým bezpečnostním týmem, uvedla mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová.

Sledujeme situaci a připravujeme další informace!

Aktualizace:

V důsledku útoku Íránu na americké základny v Iráku zahynulo 80 lidí.Informuje televize Press TV.

„80 lidí zemřelo v důsledku raketových útoků Íránu kvůli americkým základnám v Iráku,“ píše se ve zprávě na twitteru.

U Teheránu se zřítil ukrajinský boeing se 173 lidmi na palubě

Nejméně 170 lidí zahynulo při nehodě ukrajinského letounu, který se dnes zřítil krátce po startu z teheránského letiště. Íránská státní televize informovala, že mrtví jsou všichni lidé na palubě. Íránská média přitom uváděla, že v Boeingu 737-800 bylo 170 či 180 pasažérů a členů posádky. Íránské úřady tvrdí, že příčinou neštěstí byla technická závada.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Další krok ke zrušení hotovosti v tichosti učiněn   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 02:09:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Víte, čemu se říká protimluv? Spojením jako suchý déšť. Bezkorupční dotace. Sexy elektromobil. Cool gumáky. Svoboda v socáči. Nebo kryptoměna centrální banky.

Žijeme ovšem ve světě divů, ve kterém může existovat jednaosmdesát pohlaví, ve kterém vás děti mohou žalovat za to, že jste je počali, i ve kterém může centrální banka vydávat své kryptoměny.

Kryptoměna byla dosud celkem známkou punku. Dosud „rebelské“ kryptoměny totiž stále představují možnost, jak se vyhnout očím velkého bratra. Jak zařídit, aby vláda, berňák, centrální banka ani obecní drbna netušili, co, kdy a od koho nakupujete. Jenomže to státu notně leží v žaludku. Nejen proto, že – považte tu hrůzu – byste mohli nakupovat neseriózní letáky, na kterých se třeba píše, že premiér je, dejme tomu, osel. Ještě „horší“ z pohledu státu je, že s kryptoměnu se na státu stáváte do značné míry nezávislí. Rozumějme: Neokraditelní.

Jde o tohle: Pro centrální banky je obrovským lákadlem zrušení hotovosti. To jim totiž může umožnit podobné sociální experimenty, jako třeba záporné úrokové sazby, které já považuji za zcela nemorální krádež úspor. (Zrušte hotovost – napařte záporné úroky mínus 10 procent – a úspory na důchod jsou v kopru.) Ale lákadel je tu pro centrální banky ještě mnohem víc – záporné úroky jsou pro ně jen takovou třešinkou na dortu. Jenomže pokud jedete na kryptoměnách, centrální banka na vás tak snadno nemůže.

A protože centrální banka a vláda a finančák se vám z principu na kobylku dostat chtějí, začali špekulovat, jak to udělat, aby vám sebrali i kryptoměnu. A vyšpekulovali, že by vám místo „pravé“ kryptoměny mohli podstrčit jejich vlastní něco-jako-kryptoměnu. No ano, centrální banky už uvažují o zavedení své vlastní digitální měny, aby mohly ekonomiku ještě více kontrolovat. Americká i evropská centrální banka už začaly „studovat možnosti“, jak vlastní digitální měnu zavést. Číňané už od „studování“ přistoupili k činům. A ve Švédsku bude zavedena e-koruna, která se bude lišit od bezhotovostní švédské koruny a má mít mnohé rysy klasické kryptoměny.

Kryptoměny a digitální měny centrální banky nejsou totéž. Tak zaprvé ačkoliv mnozí obchodníci přijímají bitcoiny, kryptoměny nejsou „měnou“ v pravém slova smyslu; digitální měna centrální banky by ovšem oficiální, takzvanou fiat měnou byla. Jenomže pro většinu veřejnosti rozdíly splývají a lidé vidí spíš to, co je podobné. Třeba že kryptoměny i digitální měny centrální banky jsou bezhotovostní, založené na technologii blockchainu a jejich cena je ovlivňována jen trhem, nikoliv monetární politikou. Dost podobností na to, aby vaše babička neviděla mezi bitcoinem a digi-měnou ECB rozdíl. Jenže obojí je v důsledku jako oheň a voda.

Svým způsobem je touha centrálních bank ovládat ekonomiku pochopitelná – centrální banky přeci vznikly proto, aby mohly ekonomiku nějak ovlivňovat. U chirurga se také nedivíme, že požaduje, aby při operaci dostal do ruky skalpel, a nespokojí se s mokrým hadrem na utírání čela. Potíž to začne dělat, když chirurg ztratí ponětí o tom, pro kterou operaci ho klient vyhledal, a začne se rýpat i ve věcech, o které se ho nikdo neprosil. Když si zkrátka k operaci slepého střeva přihodí jen dle vlastního uvážení i přidání silikonů do poprsí a rhinoplastiku, takže dáma se po probuzení nestačí divit. A právě takhle nějak valná část centrálních bank ztratila ponětí o tom, kde je ta tenká linie, kterou by neměly překračovat.

Svět se zkrátka začal měnit na ekonomiku centrálně řízenou centrálními bankami, aniž by se jich o to majorita prosila. Jsou centrální banky, které prošly celý hospodářský cyklus se zápornými úroky, což se dosud nikdy v historii nestalo. Vykupují státní dluh a monetizují ho. Vykupují akcie, a tím zestátňují soukromý majetek. To rozhodně lze považovat za ovládání ekonomiky přes čáru. Dnes už víme, že máme štěstí, že dosud existuje hotovost, protože jen díky ní ECB nemůže snížit úroky ještě hlouběji pod nulu. Kdyby mohla, udělala by to.

Tahle možnost ještě víc ekonomiku znásilňovat sice vysvětluje tlak na zrušení hotovosti, ale pořád to nevysvětluje, proč centrální banky chtějí vydávat vlastních kryptoměny. Vždyť přeci za tím účelem by jim stačily jen „tradiční“ elektronické peníze, ne? Jedním z důvodů je pokus o vypálení rybníku „klasickým“ kryptoměnám typu bitcoin. Pokud někoho rajcuje myšlenka, že by vlastnil kryptoměnu, ale bitcoinu přeci jen tak docela nedůvěřuje, možná by mohl uvěřit kryptoměně emitované centrální bankou...? Že to jde zcela proti myšlence kryptoměn, totiž že kryptoměna je alternativou k státem kontrolované měně? No a co – to masy neřeší.

Víte, to máte podobné jako s módou. Vezměte si třeba takové martensky. Tedy boty značky Dr. Martens. První boty značky Dr. Martens se začaly prodávat v Británii 1. dubna 1960. Šlo o ikonický model „1460“ tmavě třešňové barvy, který se mimochodem prodává dodnes a jehož hrdým majitelem je krom jiného i můj drahý manžílek Pikora (a pokaždé, když si je nazuje, pak skuhrá, že má zase puchýře). Tyhle boty byly v šedesátých a sedmdesátých letech neodmyslitelně spjaté s jistými subkulturami. Zejména s punkery, později i s motorkáři, se skinheady a ještě později i s hudebním žánrem grunge. „Slušný člověk“ by si je neobul ani za nic. Jenomže v novém miléniu si martensky oblíbily všelijaké hvězdy a hvězdičky, které žijí z masovosti a s punkem nemají společného lautr nic. A tak se najednou mohlo přihodit, že v posledním kvartálu roku 2018 se zvýšila poptávka po martenskách o 110% v porovnání s rokem předchozím! Náboj se vytratil, z původně rebelských bot se stala masová móda.

Co to má společného s kryptoměnami? Všechno.

Pokud dosud „rebelské“ kryptoměny, které stále ještě představují možnost, jak se vyhnout očím velkého bratra, zkrotíme, vezmeme jim jejich rebelský náboj, v očích nejširší veřejnosti je „zlegalizujeme“, tahle široká veřejnost se přestane zajímat o bitcoiny či etherea a docela ochotně začne nakupovat kryptoměny poskytované a hlavně kontrolované centrální bankou. A centrální banka bude mít své ovečky už zase v hrsti. To už je pro centrální banku docela zajímavý důvod vydat svou vlastní kryptoměnu. A pak zrušit hotovost.

Markéta Šichtařová

(V textu jsou použity úryvky z knihy Šichtařová & Pikora: S androidkou v posteli)




Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dav 7 lidí vypískal Orbána, píše opozice v Maďarsku. Vlastně jinak...   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 02:01:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
FOTO: Obrovský dav Čechů protestuje... (Z Facebooku)

Seznam.cz seznámil své čtenáře se zajímavou zprávou: naturalizovaný Polák Tomasz Peszynski + 7 demonstrantů vypískalo premiéra Orbána v České republice. A co je na zprávě zajímavé?

Že těch 7 demonstrantů s Peszynskim opozice v Maďarsku nahradila nadpisem: Orbán byl v Praze vypískán, z čehož udělal Seznam.cz, vlastně hvězdný redaktor od Slonkové: Filip Harzer

https://www.seznamzpravy.cz/autor/filip-harzer-649

Češi v Praze vypískali Orbána, všímají si maďarská média

Pískot na Orbána před operou


„Ano Evropě, ne nacionalismu,” stálo na jednom z transparentů, který v neděli „vítal” v Praze maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se společně se svou dcerou zúčastnil slavnostního znovuotevření zrekonstruované budovy Státní opery. Protest proti autoritářské Orbánově politice uspořádaly organizace Pulse of Europe, Kaputin a Rebelové.

A NOVINKY napsaly: Video z Prahy umístil na sociální síti také Orbán, ale pískot zde překryla operní hudba. Deník Népszava v této souvislosti upozornil, že na oficiálních záběrech jsou vidět usmívající se Babiš a Orbán. Prý se o tom obrovském davu (viz úvodní foto) Orbán ani nezmínil.

A kdyby byla v Maďarsku demokracie, musel by to přece všem říct...

Orbánt kifütyülték Prágában

Olyan történt a hétvégén Prágában, amire Magyarországon aligha találni friss példát: Orbán Viktor miniszterelnök látó- és hallótávolságán belül tüntetők voltak. Meg is ragadták az alkalmat: mint az Euronews írja, "igen Európára és nem a nacionalizmusra" feliratú molinóval várták a kormányfőt, illetve a felvételen is jól hallható, éktelen fütyüléssel és fujjolással.

Navíc fór je v tom, že vyjmenovaných skupin bylo skoro víc než demonstrantů. Ale maďarská opozice jako naše je také (ne)prolhaná a (ne)fejkňůsová.

7 šašků v čele s polopolákem Tomaszem Peszynskim je Praha a dle Seznamu.cz jsou to dokonce všichni Češi. No nekupte to...

Jak je to s dezinformacemi a který web je dezinformační nechť si čtenář odpoví sám. I Jakub Janda, tanečník...

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/domaci/2966-dav-7-lidi-vypiskal-orbana-pise-opozice-v-madarsku-vlastne-jinak


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Ruské Triumfy „utřely nos“ americkým F-16 nad Ankarou   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:50:30 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nedávné testy radarových systémů ruských protiletadlových raketových komplexů S-400 Triumf v Turecku vyvolaly ve Washingtonu vlnu rozhořčení. Turečtí specialisté kontrolovali funkčnost spojení mezi systémy PVO a letadly, použili i F-16. Americké stíhačky se na nebi nad Ankarou ve dnech 25-26. listopadu 2019 proměnily v potenciální cíle pro S-400, koupené Tureckem.

Válečný pozorovatel týdeníku Zvezda, Alexandr Artamonov ještě před 19. prosincem objasnil příčinu rozhořčení Američanů. Ve cvičném boji totiž S-400 detekoval všechny cíle.

„Je to stejné, jako chodit bosý po ostří meče. Samozřejmě, že S-400 nenechal bez povšimnutí žádný cíl. Zjistil podmíněný cíl ve vzdálenosti 600 km a při jeho přiblížení na 450 – 500 km zahájil protiakci“, poznamenal expert.

Testování S-400 se uskutečnilo na předměstí Ankary. Později se na sítích objevil videozáznam cvičného boje. Na záběrech stíhači realizují let v malé výšce. Zároveň je sledují lokátory protiletadlových raketových komplexů S-400.

Podle zahraničních vojenských zdrojů objevily radary ruského komplexu F-16 hned, jak americká stíhačka překonala hranici zóny pokryté radarem ve vzdálenosti 600 km. Výsledky zkoušek udělaly hluboký dojem na turecké Ministerstvo obrany a Generální štáb Ozbrojených sil Turecka. Armádní velení země, která je členem NATO, vyjádřilo spokojenost s tím, že S-400 byl schopen vypálit rakety ještě předtím, než se objekt dostal do zóny zničení tohoto komplexu. Ruské Triumfy vypočítávají čas přiblížení a postupují v předstihu. Když cíl vstoupí do zóny zničení, stane se v podstatě „živou mrtvolou“.

O výsledcích testování S-400 na F-16 bylo informováno politické vedení Turecka. Toto do značné míry vysvětluje zásadní odmítavý postoj prezidenta Erdogana, jenž se ostře vymezuje vůči nátlakové pozici Pentagonu a Bílého domu, které požadují po Ankaře, aby neuváděla na tureckém území v činnost baterie a radary S-400.

Dalším důvodem, proč Amíky vytočilo rozhodnutí Turecka koupit S-400, jsou nedůvěryhodné výsledky bojového nasazení americké „obdoby“ ruského Triumfu, protivzdušného a protiraketového systému Patriot. Dne 14. září 2019 se ukázal v tom nejnepříznivějším světle, když roj dronů a řízených raket, vypuštěných jemenskými povstalci, zasáhl ropná zařízení Saúdské Arábie. Prakticky všechny drony zasáhly cíl. Největší arabskou monarchii, spojenou nejtěsnějšími vojensko-politickými vazbami a předraženými zbrojními kontrakty s USA, neochránil „deštník“ amerických protiletadlových obranných systémů. A teď se Američané ráčili urazit, když turecký spojenec NATO dal přednost ruským Triumfům.

Jak informovalo EADaily, turecké stíhačky F-16 uskutečnily ve dnech 25. a 26. listopadu cvičné lety nad hlavním městem, aby otestovaly už dříve získané ruské S-400. Toto všechno se odehrávalo na pozadí trvalých snah USA odradit Turecko od rozmístění ruských obranných systémů na jeho území.

Vysoce postavený zástupce ministerstva zahraničí USA řekl před časem novinářům, že Turecko se musí zbavit ruských systémů protivzdušné obrany. Tento komentář se objevil po setkání Erdogana s Trumpem dne 13. listopadu 2019 v Bílém domě.

Washington už dříve pozastavil Turecku účast v programu na vývoj nejnovějšího stíhacího letounu pátého pokolení F-35, kde Ankara vystupovala současně jako jeden z výrobců i kupců víceúčelových stíhaček v rámci uplatnění síly vlivu na spojence. USA a evropští spojenci se obávají, že radary v systémech S-400 mohou detekovat a sledovat F-35, což je učiní více zranitelné pro ruské systémy v budoucnosti.

Připomeňme, že ministerstvo obrany Turecka dne 25. července 2019 oznámilo dokončení první fáze dodávek součástí systému protivzdušné obrany S-400 do země. V rámci první fáze plnění smlouvy mezi Ruskem a Tureckem přistálo 30 letadel na letecké základně Myurt poblíž Ankary. První dodávky S-400 do Turecka byly zahájeny dne 12. července 2019. Druhá fáze dodávek ruských systémů protivzdušné obrany tureckým partnerům začala 27. srpna a skončila 14. září 2019. S-400 budou v Turecku plně rozmístěny do dubna 2020.

Rusko a Turecko uzavřely smlouvu o dodávkách S-400 Triumf Ankaře v roce 2017. Turecko získá čtyři divize S-400, kontrakt je ve výši 2,5 miliard dolarů.

Российские «Триумфы» утёрли нос над Анкарой американским F-16 vyšel 20. prosince 2019 na eadaily.com. Překlad Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2020/01/8154-ruske-triumfy-utrely-nos-americkym-f-16-nad-ankarou.htm


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Václav Klaus ml. o následcích americké akce: legitimním bojištěm se stává celý svět. Kdo se může stát další obětí?   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:47:08 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zakladatel Trikolóry nevidí žádný strategický prospěch z amerického útoku, jehož důsledkem se stalo zavraždění íránského generála Sulejmáního. Naopak tvrdí, že z větší pravděpodobností tento krok způsobí zvýšení hrozby pro ostatní svět. Nakonec odhalil, jaké politické posuny máme čekat na Blízkém východě a kdo je teď v největším nebezpečí.

Předseda hnutí Trikolóry Václav Klaus ml. netají svůj kritický postoj vůči íránskému režimu, který označuje za teokratický. Nepovažuje však americkou akci za žádné pozitivní řešení, ale naopak za zdroj dalších komplikací, o čemž píše ve svém příspěvku na sociální síti Facebook.

Hlavní iniciativa útoku na významného a odiózního íránského generála stěží pocházela přímo od Donalda Trumpa. Podle Klause mladšího zájem na prosazení silového zásahu měli především zastánci neokonzervativního proudu ve vojenských institucích USA. Český politik zdůrazňuje, že útok byl proveden v Iráku, který momentálně má s Íránem poměrně mírné vztahy. Okolnosti, za nichž se uskutečnila tato vražda, dovolují tvrdit, že tento kontroverzní americký zákrok může zásadním způsobem změnit charakter mezistátních konfliktů a posunout mantinely světového nebezpečí na další úroveň.

„Íránský generál tam přicestoval civilní linkou. Nepadl v boji. Byl zabit na civilním letišti. Takový krok lze číst pouze tak, že legitimním bojištěm se nyní stává celý svět a obětí se může stát například diplomat konkurenčního státu během knižního festivalu na druhém konci světa. Svět se tím stal nebezpečnějším, standardní bezpečností zvyklosti a záruky padají, důsledky toho nelze ani dohlédnout,” uvedl Klaus mladší ve svém příspěvku.

Geopolitické důsledky americké akce

Další důsledky vraždy íránského generála jsou geopolitické. Za prvé, říká český politik, ignorace zájmů a pozice Iráku při přijetí rozhodnutí o útoku na oficiálního představitele cizího státu na jeho vlastním území, kvůli němuž byl zabit i vysoký irácký důstojník, nemohlo nevyvolat negativní reakci iráckého vedení, stejně jako bouřlivou reakci tamního obyvatelstva. Následkem je rozhodnutí iráckého parlamentu o stažení všech cizích vojsk z jeho území. Ovšem klíčovým strategickým nepříznivým dopadem bude následný růst vlivu Íránu v regionu.

Za druhé, uvádí předseda Trikolóry, ode dne zavraždění Sulejmáního americkým vojenským letectvem můžeme zanechat naděje na posílení opozice íránského režimu uvnitř státu, natož opozice prozápadní.

Bouřlivá reakce uživatelů

Řada komentátorů pod příspěvkem sdělila své vlastní názory na to, co stojí za americkým útokem a co má očekávat svět po této drsné akci.

„Mám strach, že ve skutečnosti jde o to vyvolat válku s Íránem, obsadit ho a posunout sféru vlivu zase o něco víc na východ (a hlavně blíž k Rusku). Myslím, že vůbec nejde o nějaký boj s terorismem, ani o íránský jaderný program. Rád bych se mýlil,“ sdělil své obavy uživatel Roman Cibulka.

„Zcela nestranně, dovedete si představit, kdyby se stejně jako USA, které si hraje na světového policajta, zachovalo třeba Rusko? Už by měla rada OSN mimořádné zasedání a EU už by vydávala sankce. Teď? Ticho po pěšině,” zdůrazňuje Stanislav Kvasnička.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AVQX
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Chamtivost mocných ničí planetu a ne obyčejní lidé   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:42:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nůžky mezi těmi nejbohatšími, jejichž majetky vznikly z lichvy a dalších neprůhledných aktivit v devadesátých letech a střední třídou, se rozevírají stále rychleji. Ne dost na tom. Faktem se stává zelené šílenství Evropské unie.

Evropská unie si vytýčila jako svůj cíl tak zvanou uhlíkovou neutralitu i když znečišťuje ovzduší celosvětově pouze 9%. Na rozdíl od USA, Číny, Austrálie, Indie a dalších států všech ostatních kontinentů (kromě Antarktidy), které budou znečišťovat planetu v nezmenšené míře i nadále. A tak lidé v EU a tudíž i u nás, kromě těch nejbohatších, budou propadat do stále větší chudoby i vzhledem k tomu, že vlivem postupně nařízené elektromobility, budou zřejmě restrikce na starší dieselové a benzinové automobily, které bývají nezbytným dopravním prostředkem pro mnohé na venkově. Lidé se tak stanou závislými na hromadné dopravě, která není dostupná v dostatečné míře všude.

Provoz aut bude asi obtěžkán ekologickými daněmi a to v tom lepším případě. Mohl by být fakticky znemožněn i prostřednictvím zákazů vjezdů starších automobilů do měst.

Zajímavé je, že ekologičtí aktivisté neprotestují proti soukromým tryskáčům miliardářů, proti jejich soukromým helikoptérám, proti luxusním jachtám, proti enormnímu plýtvání potravin na různých recepcích těch nejmocnějších.

Napadá mě myšlenka, zda to všechno není určitou cestou k ujařmení většiny obyvatel.

Zda právě ti nejmocnější podporují ekologické aktivisty právě z tohoto důvodu. Zdá se mi, že cílem celosvětově vládnoucích vrstev je návrat k době, kdy si cestování a všech dalších příjemných požitků užívali pouze páni a kmáni byli nevolníky na panských latifundiích.

Ekologická hnutí brojí proti masovému turismu. Gréta spektakulárně cestuje jachtou místo letadlem na světovou klimatickou konferenci, na kterou se přece samozřejmě museli její mnozí účastníci dopravit letadly (a to určitě ne v economy třídě).

Dalším faktem je to, že tankery křižují světové oceány s kontejnery se zbožím pro bohatší země, které se vyrobilo v chudších zemích. Kamióny přepravují nesmyslně zboží či potraviny z jednoho konce světadílu na druhý. To všechno produkuje daleko více emisí než osobní auta. Ovšem tyto dopravní prostředky slouží k zhodnocování finančních prostředků právě těch, kteří už jich mají daleko nejvíce. Kdežto osobní auta slouží jako nezbytný dopravní prostředek pro ty, co se potřebují dostat do zaměstnání, k lékaři do svých chat, či na své chalupy. Ti nejmocnější přece nemají zájem na ulehčení života prostých obyvatel. V jejich pohledu pánů z luxusních rezidencí v Beverly Hills, či na Floridě, je auto, chata, chalupa nebo cesta letadlem k moři pro kmány zbytečný luxus.

A navíc, nejvíc ničí planetu války. A tu se ti, kteří profitují ze zbrojařského průmyslu, chtějí asi za každou cenu rozpoutat nyní.

Mgr. Petr Hannig,
předseda strany ROZUMNÍ – za spravedlnost a životní jistoty a bývalý prezidentský kandidát

Zdroj: https://hannig.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=741617
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Východní fronta a Rudá armáda část 2   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:34:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Druhá a závěrečná část článku obsahuje jiný pohled na Rudou armádu, než jakou nám prezentuje již třicet let propaganda podlézající německým zájmům. Cílem je navodit představu o ruské zločinnosti a zároveň zaostalosti a podpořit tak snahu vedení EU a NATO o vytvoření souhlasu obyvatel s preventivním útokem na údajně agresivní Rusko.

Vliv čistek a rozvrácená armáda

Vliv čistek v Rudé armádě, zahájených roku 1937, protiruská propaganda výrazně zveličuje, stejně jako počet vězňů pracujících v takzvaném GULAGu. Podle britských historiků přišla Rudá armáda nevratně pouze o 10 000 důstojníků. Cílem je mediální prezentace sovětského režimu jako hloupého a zločinného. Propaganda uvádí počty a procenta zlikvidovaných maršálů, generálů, admirálů, vyšších důstojníků a dokonce i komisařů. Tím vzniká představa, že byli popraveni. Nicméně, většina z nich byla pouze degradována ve službě, propuštěna ze služby, případně arestována a většina se následně vrátila do služby. Na jedné straně nelze přehlédnout brutální jednání vyšetřovatelů, na druhé fakt, že část vyšetřovaných, uvězněných, případně popravených byla stíhána oprávněně.

Rudá armáda nebyla sborem andělů. Zdaleka se nejednalo pouze o politické a státobezpečnostní přečiny. Řada důstojníků byla stíhána, propuštěna, případně tvrději potrestána pro odbornou neschopnost a porušování služebních předpisů s následnými škodami a úmrtími vojáků, šikanování a okrádání vojáků, opilství, rozkrádání majetku armády, násilnosti a někteří i pro sabotáž a zradu nepříteli. Důstojnictvo Rudé armády vytvořilo v období 1925 -1936 privilegovanou kastu odtrženou od většinové společnosti, zato propojenou se stranickou byrokratickou nomenklaturou. Vzorovým příkladem byl maršál Tuchčevskij. V roce 1933, tedy před čistkami, navštívila cvičení Rudé armády skupina německých vojenských pozorovatelů. Podle jejich hodnocení byla úroveň většiny vyšších i nižších důstojníků, místy až do velitele divize na úrovni poddůstojníků a všichni se báli odpovědnosti. Strach z velitelské odpovědnosti je uváděn jako výsledek čistek, ale evidentně existoval už před nimi. Výcvik Rudé armády v té době vedl právě Tuchačevskij, teoretik odtržený od reality. Některé jeho názory a rozkazy bylo pokrokové, kniha Budoucí válka zajímavá, jiné hraničily se sabotáží. Maršál měl řadu osobních kontaktů v Anglii a Německu, prováděl sexuální gymnastiku s cizinkami a byl velkým obdivovatelem nacismu a německé armády. V žádné normální armádě by něco takového nebylo možné, obzvláště u jednoho z nejvyšších důstojníků armády. Můžeme si připomenout třicetiletou praxí prověřený fakt, že pokud euromarxistická propaganda někoho oslavuje, bývá to většinou amorální lump a protinárodní slouha cizích zájmů.

Mimochodem, Tuchačevskij především navázal na reformu Rudé armády, kterou zahájil z důvodu nízké morálky a nedodržování kázně Frunze. Stalo se tak roku 1925 po vyhnání rozvratníka Trockého, který si představoval armádu ve formě milice. Pravděpodobně záměrně, protože milici by jakákoli funkční a organizovaná armáda smetla a okupovala celý Sovětský svaz. Situace z hlediska vystrašenosti velitelů se nelepšila ani příchodem nových důstojníků. Generál Mereckov si na velitelské poradě v květnu 1940 stěžoval, že vojáci se bojí cokoli otevřeně říci, protože by si tím uškodili a dostali se do nepříjemných situací, bojí se mluvit pravdu. Jako by mluvil o občanech a médiích v současné německé EU. Problémem byla zideologizovanost a zbyrokratizovanost armády a vliv komisařů, kteří pracovali jako ideologická a politická policie s absolutními pravomocemi.

Nedostatek důstojníků v období 1939-41 vznikl nikoli z důvodu čistek, ale skokového nárůstu počtů Rudé armády, a to na dvojnásobek. V roce 1939 a 1940 vyšlo ze škol 85 000 a 100 000 nových podporučíků a poručíků. V létě 1940 bylo jmenováno 1000 nových generálů a admirálů. Dalších 100 000 nových důstojníků nastoupilo v roce 1941. Ani to nestačilo. Z 16 velitelů vojenských okruhů mělo pouze 5 vysokou školu a tři nedokončili ani základní školu. Z 58 velitelů leteckých divizí absolvovalo vojenskou akademii pouze 5. Mnohým, především nově zařazených a povýšeným důstojníkům ve službě chyběla základní praxe, aspoň rok služby ve funkci a dostatek cvičení. Lze konstatovat, že Hitler udeřil v pravou chvíli.

Kromě celkové zideologizovanosti byla základem problému personální práce v Rudé armádě. Především byla dlouhodobě podceněna důležitost profesionálních poddůstojníků. Ti se stali v podstatě týlovou službou, jejímž reprezentantem byl takzvaný staršina, který zásoboval rotu. Poddůstojníci prezenční služby měli vůči mužstvu slabou pozici a byli mnohdy povyšováni spíš za politickou aktivitu a členství v Komsomolu. V Rudé armádě zcela chyběla vojenská policie, případně polní četnictvo, které byly běžné v německé, britské i americké armádě. Jejich úkoly plnili velitelé nižších stupňů, komisaři bez odborných znalostí a vojenská kontrarozvědka, kde připadal jeden důstojník na pluk. Podobnou situaci jsme viděli v československé armádě v období 1948-1992. Výsledkem byl velký rozsah šikanování a všemožných zlodějin. Situace se v Rudé armádě změnila až v průběhu bojů roku 1941, kdy začaly plnit úkoly polního četnictva útvary NKVD a dezertéry vraždící vlastní důstojníky, zastavovaly přehrazovací jednotky, formované podle německého vzoru.

Problémem Rudé armády v období 1941 a 1942 byl rovněž nekvalitní výcvik. Do vypuknutí války se budovala na nové hranici s Německem v Polsku rozsáhlá opevnění Molotovovy linie, stavěla se kasárna, sklady, letiště. Zároveň byla zrušena původní opevněná Stalinova linie. Generálové si stěžovali, že vojáci místo výcviku kopou, opracovávají stromy a zedničí. K 22. 6. byla hotová sotva polovina staveb a většina fortifikace postrádala dělostřelectvo. Výcvik tankistů se z úsporných důvodů prováděl na starých typech tanků, zatímco nepočetné nové T-34 a KV-1 stály v garážích. Osádky do nich v mnoha případech nastupovaly poprvé, když vyrážely do boje. Vázl především výcvik pilotů. U některých pluků připadaly dva letouny na jednoho pilota, mnohdy začátečníka neschopného vybrání vývrtky a základních figur letecké akrobacie. V dubnu 1940 uvádí hlášení ztrátu 2-3 letadel denně z důvodu nízké disciplíny. Plán přecvičení na nové typy byl splněn z pouhé třetiny a u leteckého technického personálu z desetiny. Kvalitních pilotů s praxí ze Španělska a Mongolska bylo pár stovek a mohli si vybrat mezi nevýkonnými starými, nebo nespolehlivými novými letouny. Nelze se divit úspěchům německých pilotů s praxí ze Španělska, Polska, Francie a bitvy o Británii sedlajícími letouny s vyladěnou aerodynamikou a motory se vstřikováním paliva.

Kombinace nedostatečného výcviku a politického dozoru se odrazila v taktice základních jednotek Rudé armády. Cílem nebyla iniciativa, ale slepá poslušnost při plnění sebestupidnějších rozkazů a absolutní kontrola nad vojáky. Opět obrovská podobnost s cíli politiků EU. Rudá armáda proto útočila v sevřených vlnách, za nimiž postupovali velitelé a komisaři s pistolemi v rukách a stříleli opozdilce, případně i vojáky, kteří v palbě zalehli. Výsledkem byly obrovské ztráty. Počátkem války byly vybity celé útvary (pluky) a průměrná úroveň ztrát útvaru v době války přesahovala 30 %. To bránilo vzniku takzvaných primárních skupin, spojených oblastí původu a společnými bojovými zážitky, které zvyšovaly bojovou hodnotu německé armády.

Zajatý tankový generál Rauss hodnotil v rámci amerického výzkumného programu German Report Series Rudou armádu a jejího vojáka v různých situacích. Rauss byl vyhodnocen jako nejinteligentnější a odborně nejschopnější z celé německé skupiny. Pro ilustraci, některé jeho názory.

„Za útoku Rus bojoval, až padl. Navzdory nejpečlivějším německým obranným opatřením nepřestával útočit a naprosto ignoroval ztráty.“

„V protikladu k situaci za 1. světové války bylo jen málo negramotných. Ruské masy získaly individualitu, nebo byly aspoň na cestě k ní. Rus se postupně stává vnímavou bytostí, a proto i vojákem, schopným stát na vlastních nohou.“

„Vyšší stupně ruského velení se projevovaly jako schopné už od samého začátku války, a během ní získaly mnoho zkušeností. Byly pružné, iniciativní a energické. Příznačná byla neobyčejná horlivost, s níž velitelé plnili své povinnosti. Příkladem byl maršál Kulik, který s vážným zraněním nohy, opíraje se o hůl, vedl 10 000 mužů, které znovu shromáždil po minském kotli, skrze močály u Bobrujska a působil německým vojskům vážné těžkosti. Vyšší velitelé Rudé armády se nešetřili.“

„Ruský voják je mistrem v maskování, zakopávání se a ve stavbě obranných konstrukcí. Velkou rychlostí zmizí v zemi, zakope se a s neomylným instinktem tak, aby co nejlépe využil terén a vytvořil si postavení, které lze velmi těžko odhalit. A je-li Rus zakopaný ve své rodné zemi a splyne s krajinou, stává se dvojnásob nebezpečným protivníkem.“

„Industrializace země provedená v poměrně krátké době, dala Rudé armádě k dispozici velký počet průmyslových dělníků s velmi dobrými technickými schopnostmi. Rusové zvládali všechny nové zbraně a bojovou techniku, všechny požadavky na motorizované vedení války a dokázali to s udivující rychlostí. Zatímco za první světové války představoval pro Rusa telefon magické zařízení, za 2. světové už bral složité rádio jako zábavnou hračku.“

„Rus je v podstatě nepolitický, to platí přinejmenším pro venkovskou populaci a tedy většinu vojáků (v době 2. světové války – pozn. autora) A průměrný voják není aktivním komunistou, ani politickým horlivcem. Ale je – a v tom je možné vidět rozhodující změnu – uvědomělým Rusem bojujícím jen zřídka za politické ideály, ale vždy za svou vlast.“

Stalinský antisemitismus

Protiruská propaganda nás krmí desítky let pohádkou o Stalinově antisemitismu. V roce 1941 vyvezla Rudá armáda z Haliče přednostně milion Židů, kteří byli ohroženi německým antisemitismem. S těmi, kteří zůstali, se vypořádaly německé likvidační oddíly (Einsatsgruppe), složené částečně ze záložáků. Vydatně jim pomáhali ukrajinští nacionalisté, kteří podle současné propagandy EU vůbec nebyli antisemitští. Jen pořádali pogromy, oloupili a zavraždili každého Žida, na kterého padli. Totéž dělali s Poláky. Stačí si položit otázku, kolik Židů zbylo po druhé světové válce na Ukrajině. Na rozdíl od Běloruska a Ruska se tam nevyskytovaly ani zcela, nebo částečně židovské partyzánské oddíly. Přestože některé oblasti byly v podstatě mimo německou kontrolu, bylo tam díky aktivitě Ukrajinců téměř dokonalé Judenfrei. Jedna z obětí holocaustu, která přežila Osvětim a následný pochod smrti popisuje přivítání v Osvětimi: „Když se otevřely dveře vagónů, vrhlo se na nás 200 Ukrajinců s biči.“ Někteří ukrajinští dozorci z koncentráků se nakonec přidali k první divizi takzvaných vlasovců (ROA), které se má stavět pomník v Řeporyjích.

Od 22. 6. 1941 do 9. 5. 1945 sloužilo v Rudé armádě v hodnosti generálů, nebo do ní bylo jmenováno více, než 270 Židů. Pamětníci uvádějí, že v Rudé armádě antisemitismus neexistoval. Nejznámější židovští generálové jsou velitel jezdectva Dovator a letecký konstruktér Tupolev. Všechna povýšení do generálské hodnosti podepisoval Stalin, ten hnusný antisemita. Židé byli i mezi jeho nejbližšími spolupracovníky. Můžeme si připomenout Litvinova a Mechlise. Stalin podporoval po válce vznik státu Izrael. Dokonce se jednalo o možnosti vzniku židovského státu na Krymu, protože Britové nechtěli pustit Židy prchající před holokaustem do jejich historické domoviny, aby nepobouřili láskyplné, mírumilovné a multikulturní muslimy.

Celou poválečnou komedii kolem vykonstruovaného spiknutí židovských lékařů s cílem zavraždit Stalina připravila klika komunistické byrokratické nomenklatury, vedená Chruščovem, náramně podobná současnému vedení EU. Omezený Mikytka (přezdívka Chruščova) byl reprezentantem ukrajinského křídla ve vedení komunistické strany a předchůdcem Gorbačova při likvidaci SSSR a bipolární světové bezpečnosti. Důvodem komedie byla příprava zametení stop po připravované vraždě Stalina, který ohrožoval aparátčickou byrokracii snahou o zavedení pluralitního politického systému. To by soudruhy odstavilo od koryt. V rámci boje o moc bylo zlikvidováno leningradské (petrohradské) křídlo ve vedení KSSS prosazující modernizaci ve společnosti a odstraněni spolehliví spolupracovníci Stalina. Na jeho následné vraždě se nepodílel žádný Žid.

Nicméně současná nenávistná protiruská propaganda německé euromarxistické EU postavila Stalina a SSSR oficiálně na úroveň Hitlera a jeho nacistického Německa. Kolik generálů židovského původu sloužilo v nacistických ozbrojených složkách? Známý je jeden míšenec prvního stupně-Milch. Kolik zbylo po válce Židů na územích ovládaných za války nacistickým Německem a kolik na územích ovládaných stalinským SSSR? Kdo připravoval a zahájil vyhlazování celých národů a ras a totální zotročení jejich zbytků? Ale podle politiků a propagandistů z Bruselu, Berlína, ČT i Seznamu jsou nacistické Německo a komunistický SSSR totéž. Lež, spolu s korupcí jsou hlavní pilíře EU.

Poměr sil a ztrát

Německo a jeho satelité měli v červnu 1941 celkem 290 milionů obyvatel a odpovídající průmysl, zatímco SSSR pouze 190 milionů. Celkem 60 německých divizí bylo vyzbrojeno kořistní technikou, včetně československé. Dne 22. 6. 1941 měl SSSR nad Německem početní převahu v lidech i výzbroji. Jak vyplývá z výše uvedeného textu a první části článku, pouze papírovou. Poté si rok udržovalo převahu Německo. Ve druhé polovině roku 1942, před začátkem obratu měl Wehrmacht 8,7 milionu vojáků, přičemž na východní frontě bojovalo 179 německých divizí, 22 rumunských, 14 finských, 10 italských, 13 maďarských, 1 slovenská a 1 španělská. V Libyii bojovaly 4 německé a 11 italských divizí. Zbývajících 77 německých divizí konalo okupační a strážní službu po celé Evropě, případně se v Německu vzpamatovávalo z bojů na východě. V uvedeném přehledu není započteno německé letectvo, jehož součástí byly útvary protiletecké obrany, které mnohdy bojovaly jako protitankové. Již v roce 1940 se začala německá armáda soustřeďovat k útoku na SSSR ve Finsku a k přesunům byly využity i železnice neutrálního Švédska.

Z evropských států protinacistické a protifašistické koalice měl procentuálně největší ztráty Sovětský svaz, následovaný Polskem a Jugoslávií. Otázkou je celková výše ztrát pobaltských zemí, Litvy Lotyšska a Estonska. Republiky zažily sovětizaci po obsazení Polska, poté válku, následně německou okupaci a po válce druhou sovětizaci. Emigrovalo mnoho lidí. Bez ohledu na aktuální oslavy nacistů s hájkovými kříži v Pobaltí však situace nebyla jednoznačná. Část obyvatel byla prosovětská a existovaly i partyzáni spolupracující s Rudou armádou. Podle jednoho z emigrantských důstojníků se německá okupace nakonec příliš nelišila od sovětské. Němce zajímala průmyslová a zemědělská produkce, levné pracovní síly a případně kanónenfutr. V pozůstalosti nacistického ideologa Alfreda Rosenberga, který se narodil v Tallinu, se našlo řešení pobaltské otázky. Mělo být vysídleno 50 % Estonců, 60 % Lotyšů a 85 % Litevců, někam do prostor budoucího Ruska za Uralem, nazývaného pracovně Slovansko. Pobaltská inteligence a rasově problematičtí občané měli být zlikvidováni, případně přesídleni především. Prostor měl být osídlen Němci, Dány, Nory, Nizozemci a Angličany. Do Slovanska měla zmizet rovněž většina přeživších Čechů, Slováků a Poláků. To samozřejmě politická reprezentace německé euromarxistické EU nikomu nevykládá a pobaltští politici jako oddaní slouhové a koloniální guvernéři raději oslavují nacisty, protože to přece byli Němci, kteří vládnou v EU. Příjmy obyvatel Pobaltí se pohybují lehce nad úrovní Turecka a především mladí emigrují.

Celkové uváděné ztráty SSSR v době druhé světové války se pohybují mezi 26 až 29 miliony lidí. Podle současných odhadů padlo 8,2 miliony rudoarmějců a 8,5 milionu bylo zraněno. Z toho milion důstojníků padlo a milion si odnesl z války trvalou invaliditu. Ztráty civilistů jsou odhadovány na 8 až 12 milionů. Z celkem 5,7 milionu sovětských zajatců zahynuly, nebo byly zavražděny v německých zajateckých, pracovních a koncentračních táborech (včetně Osvětimi), odhadem 3,3 miliony tedy kolem 57%. Z toho Wehrmacht povraždil 600 000 sovětských zajatců. Nicméně celkové demografické ztráty včetně následných úmrtí na válečné útrapy po válce a poklesu porodnosti jsou profesorem Ericssonem z Edimburgu odhadovány 49 milionů lidí. Hitlerův plán, že má být v Rusku (míněn SSSR) zlikvidováno 30 milionů slovanských obyvatel byl překročen. K tomu je třeba přidat miliony invalidů s doživotní sníženou pracovní schopností. Důvodem značné části ztrát byla vojenská porážka v roce 1941, okupace Běloruska, Ukrajiny a části Ruska, boje na jaře a v létě 1942. Dále Stalinovo ovlivňování práce vojáků 1941-1943 a neefektivně vedený obranný i útočný boj, až do sovětského vítězství u Stalingradu v zimě 1942 a následného vítězství v bitvě u Kurska. Poměr ztrát vojáků Německa a SSSR se pohyboval roku 1941 kolem 1:5 (v počátečních dvou měsících až 1:12), v roce 1943 1:2 a koncem následujícího roku se přiblížil 1:1. Poměr ztrát Německa a západních spojenců USA a V. Británie se od vylodění v Itálii do konce války pohyboval od 1:2 k 1:1,5 až 1:1. Německo ztratilo ve válce na všech frontách 52% vojáků, SSSR 57-58 %. U milionů sovětských vojáků není známo, kde jsou pohřbeni, pokud byli vůbec pohřbeni. Z toho je 44 generálů. Velitelé vykazovali ve ztrátách pouze počty, nikoli jména. Součástí ztrát SSSR je zhruba 1,5 milionu občanů, především padlých a uprchlých zrádců na straně nepřítele, orgány NKVD popravení zběhové, násilníci a další zločinci, dále osoby zavlečené do Německa a dalších zemí na nucené práce, především z Ukrajiny, které se nevrátily a nebyly repatriovány a uprchlí zrádci, kteří nebyli vydáni spojeneckými armádami.

Naprostá většina nadměrných vojenských ztrát a kapitulantství spadá do období od počátku války do konce roku 1942 a doby ústupu, případně neúspěšných útočných operací Rudé armády. Již na podzim roku 1942 začalo kapitulantství výrazně klesat a v roce 1943 téměř ustalo. Zrady se dopouštěli především Ukrajinci a vojáci neruského původu z jižních oblastí, mnohdy muslimové. Ukrajinci jsou Malorusové a patří do ruské slovanské etnické skupiny. Jejich vztah k SSSR narušila násilná kolektivizace v zemědělství a násilné rekvizice zemědělské produkce. Poté hladomor, který si ukrajinští rolníci částečně zavinili sami masovým porážením hospodářského zvířectva a ničením obilnin na protest proti rekvizicím ve snaze vyhladovět Rusko. Stalin poté zakázal dovážet do vzbouřeneckých oblastí potraviny. Nicméně v Rudé armádě bojovaly miliony Ukrajinců, zatímco na německé straně podle nejvyšších odhadů 180 000, ne vždy dobrovolně. Banderovec Oriško, který přitáhl s Němci a oddílem nacionalistů na Ukrajinu, hlásil ústředí, že lidé jim nadávají do zrádců. Nelze se divit, že nadšení většiny Ukrajinců nad osvoboditeli už za dva měsíce začalo upadat. Němečtí okupanti zabavovali koně a potraviny a kradli zimní oblečení a dokonce postelové povlečení. V rámci odírání obyvatelstva ukládali nakonec daně i z oken a koček a odvlékali obyvatele do pracovních táborů v Německu. Celkem bylo především z Ukrajiny a Běloruska odvlečeno jako levné a otrocké pracovní síly 4, 978 000 lidí.

V sovětských zdrojích uvedené materiální ztráty jsou pro středoevropana nepředstavitelné. Němci zničili, nebo těžce poškodili 1700 měst, 70 000 vesnic, 6 milionů dalších obytných budov, 32 000 průmyslových závodů, 98 000 kolchozů (obdoba JZD), 1 876 sovchozů (obdoba státních statků), 2 800 strojně-traktorových stanic (převzato z USA), 84 000 škol, 40 000 nemocnic a léčebných zařízení, 65 000 kilometrů železniční tratě a 14 000 mostů. Ukradli, případně pobili 7 milionů koní, 17 milionů kusů skotu, 20 milionů vepřů, 27 milionů ovcí a koz, 110 milionů kusů drůbeže a pokáceli 60 000 ovocných stromů. Bez ohledu na řeči o své kulturnosti vykradli a zničili řadu muzeí. Lze předpokládat, že menší část škod má na svědomí ustupující Rudá armáda, která v roce 1941 ničila strategické stavby. Bez německé agrese by k tomu nedošlo. Další škody mohly vzniknout následkem bojové činnosti vojsk i partyzánů. Nicméně ta by se nekonala bez německé agrese. Za menší část loupení a ničení nese odpovědnost rovněž rumunská a maďarská armáda, zrádci a kolaboranti a cizinecké formace SS. Oficiálně přišel SSSR díky německé agresi a válce přibližně o třetinu národního bohatství. Finančně byly škody ohodnoceny na 679 miliard rublů.

Do Rudé armády bylo mobilizováno 14 milionů občanů SSSR. Sloužilo tam více, než milion žen, z toho 530 000 bylo mobilizováno. Stovky úspěšných pilotek a odstřelovaček. Tvořily značnou část obsluh protiletecké obrany a téměř polovinu dělníků ve zbrojovkách. Většina lékařů, zdravotníků a spojařů Rudé armády byly za války ženy. Dostaly 100 000 vojenských vyznamenání a 86 získalo Zlatou hvězdu hrdiny Sovětského svazu. Rudá armáda zvítězila díky vlastenectví, ničemu jinému. Bojovalo se za existenci a svobodu slovanských národů. Sovětský svaz rozdrtil arogantní německý rasistický protislovanský nacismus a umožnil boj početným polským (Berlingova armáda) a československým (1. čs armádní sbor) vlasteneckým ozbrojeným formacím. Podporoval partyzánský boj v Polsku, Československu a Jugoslávii. Rudá armáda obsadila německé továrny na smrt a tím do značné míry ukončila holocaust.

Pro zajímavost lze uvést ještě některé další názory protivníků. Finský maršál Mannerheim hodnotil v rozhovoru s německým generálem Erfurthem roku 1943 Rudou armádu následovně. „Rusové se od vás hodně naučili. Sám Timošenko to po Zimní válce řekl našim zmocněncům. To znamená, že sovětští generálové jsou schopnými žáky a že to, co se naučili, rychle uplatňují v praxi. Velitelé Rudé armády dnes útočí odvážně a agresivně, uplatňují obkličovací taktiku stejně jako němečtí generálové.“

Generál pěchoty Erfurth, specialista na válku v zimě a na severu se rovněž zúčastnil programu German Report Series. K rudé armádě uvedl, mimo jiné:

„Překvapivou věcí je fakt, že Rudá armáda neztratila v průběhu druhé světové války sílu a energii, jak tomu často za dlouhých konfliktů bývá. Navzdory vážným krizím a enormním ztrátám si udržela schopnost obrany i útoku a dokonce ji v některých ohledech kvalitativně zvýšila, což v té době vyplynulo z rychlé aplikace technického vývoje. Co ztratila na bojové síle pěchota, to více než vyrovnal rychlý růst tankových vojsk. Velikost tohoto obdivuhodného výkonu nemá obdobu v historii válek ani u současných armád.“

„Boj o motti (finsky, obklíčené centrum odporu-pozn. autora) byl vždy velmi houževnatý a vedený s krajní statečností. Končil buď vítězstvím, nebo zničením, poněvadž ruský voják pokračoval v tvrdošíjném odporu, i když měl nepatrné vyhlídky na úspěch. Bojoval statečně až do chvíle, kdy se jeho osud naplnil.“

„Pak 10. června 1944 Finy zcela překvapila ofenziva na Karelské šíji, kterou ve velkém měřítku připravila Rudá armáda. Ruský útok byl veden podle nejmodernějších zásad, uplatňovaných v technických vědách a ve vojenské taktice. Ruská metoda útoku, tak úspěšně uplatňovaná od podzimu 1942 proti německé východní frontě, totiž rozdrcení omezeného úseku postavení kombinovaným útokem mnohem silnějších leteckých sil a soustředěného dělostřelectva a následným průnikem početných tankových sil do takto vytvořené mezery, vedla k rychlému a naprostému úspěchu.“


Vítězství Rudé armády umožnilo spravedlivý a zasloužený odsun nejaktivnějších nacistů z okolních zemí do Německa a Rakouska, především většiny českých takzvaných sudeťáků a rovněž Němců z Polska a Jugoslávie, kde se provinili zradou a válečnými zločiny. Tím se na 45 let minimalizovala možnost návratu německého revanšismu a kolonialismu, ohrožení stability zemí střední Evropy a Balkánu a agrese na východ, jako základu třetí světové války v Evropě. Bipolární bezpečnostní stabilitu v Evropě ukončil a možnost vzniku třetí světové války zahájil rozpad SSSR zaviněný Gorbačovem, který zradil sovětské hrdiny i oběti druhé světové války.

Pamětníci uvádějí, že se nikde při útoku nevolala sláva Stalinovi a podobné komedie z poválečných filmů. Vojáci prý nanejvýš sprostě nadávali. Aby ne, když po porážce Německa museli ještě pokládat životy při osvobozování Československa, kde dnes chtějí stavět pomník nacistům a zrádcům a kladou věnce k hrobům vrahů a násilníků z SS.

Martin Koller

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Polsko chce zakázat Rusku interpretaci dějin „po svém“   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:25:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Polsko hodlá na zákonodárné úrovni zakázat Rusku vykládat dějiny „ze svého hlediska“. Napsala o tom na svém Twitteru místopředsedkyně polského Sejmu Małgorzata Kidawa-Błońska.

Podle jejích slov bude návrh zákona „o zabránění pravděpodobnému pokusu Ruska přepsat dějiny a pomluvit Polsko“ předložen polskému parlamentu na příštím zasedání.

„Aby boj proti lži o Polsku a dějinách přinesl výsledky, je třeba ho vést neustále a houževnatě,“ prohlásila Kidawa-Błońska.

Jak oznámil předseda frakce strany Právo a spravedlnost Ryszard Terlecki, v současné době pracuje výbor sejmu pro zahraniční politiku na patřičném dokumentu. Podle jeho slov má být tato práce ukončena ve středu.

„Zúčastnit se jí mohou všichni poslanci,“ napsal Terlecki na Twitteru.

Spory o historii

Polsko je extrémně nespokojeno s nedávnými prohlášeními Vladimíra Putina, jenž označil velvyslance Polska v nacistickém Německu Józefa Lipského za „svini a antisemitské prase“. Na konci prosince na rozšířeném kolegiu Ministerstva obrany RF ruský prezident prohlásil, že Lipski v roce 1930 podpořil Adolfa Hitlera a jeho nápad vyhostit polské Židy do Afriky „k zániku a zničení" a slíbil vybudování pomníku Hitlerovi ve Varšavě.

Po Putinových slovech polský ministr zahraničí povolal ruského velvyslance Sergeje Andrejeva. Podle diplomata proběhl „tvrdý, ale celkem správný rozhovor“.

Mnoho ruských politiků podpořilo pozici prezidenta. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin Varšavu vyzval, aby se omluvila za Lipského poznámky. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová prohlásila, že je nepřijatelné, aby přepisovali dějiny ve prospěch moderní politické situace.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AVQH
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Bílý dům prozradil, co vedlo Spojené státy k vraždě Sulejmáního   
Pridal tk Středa 08 leden 2020 - 01:19:49 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V Bílém domě prozradili, jaký důvod stál za atentátem na íránského generála Kásima Sulejmáního. Podle Američanů dotyčný připravoval pokusy o atentát na americké diplomaty a vojenský personál. Uvedl to americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O'Brien.

Bezpečnostní poradce USA prozradil televizi Fox News, z čeho byl Sulejmání podezříván.

„Informace, které jsme měli a které považujeme za velmi významné, naznačovaly, že Sulejmání a ti, se kterými se spikl, se chystali v nadcházejících dnech zabít velké množství amerických diplomatů a vojáků,“ vysvětlil.

Zároveň O'Brien zdůraznil, že likvidace Sulejmáního rozhodně není v rozporu se zásadami amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Prezident věří, že slabost provokuje. A věřím, že v historii najdeme mnoho podobných příkladů. Tato myšlenka byla pro prezidenta Trumpa základním kamenem zahraniční a národní bezpečnostní politiky,“ uzavřel věc poradce hlavy státu.

Vyostření situace na Blízkém východě a vražda Sulejmáního

Koncem prosince loňského roku zaútočily americké síly na šiitská zařízení Katáib Hizballáhu v Sýrii a Iráku. Pentagon uvedl, že se jednalo o reakci na útok na skupinu na irácké základně poblíž města Kirkúk.

Následně přívrženci daného hnutí zaútočili na americké velvyslanectví v Bagdádu.

V pátek v noci na 3. ledna provedly USA na pokyn prezidenta Trumpa raketový útok v oblasti bagdádského letiště v Iráku, v jehož důsledku zahynul velitel jednotek Kuds, generál Kásim Sulejmání, a dalších jedenáct lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Irácké ministerstvo zahraničí označilo incident za porušení suverenity země. Parlament Iráku poté hlasoval pro stažení amerického kontingentu, ale americký prezident Donald Trump hrozil sankcemi, pokud bude Bagdád požadovat stažení vojsk.

V Íránu označili tento akt za zločin. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a prezident Hassan Rúhání uvedli, že se Írán pomstí Spojeným státům. Také ministr obrany Amir Hatami slíbil „drtivou reakci“ na smrt vojenského velitele.

Trump také dodal, že je po zabití íránského generála Kásima Sulejmáního připraven na další akce proti Íránu.

„Pokud bude Američanům někde hrozit nebezpečí, definovali jsme naše cíle a já jsem připraven podniknout všechna nezbytná opatření. Týká se to především Íránu,“ prohlásil Trump během svého televizního projevu.

Vraždu Sulejmáního odsoudili v Bagdádu, Damašku i v Ankaře. Ruské ministerstvo zahraničí označilo akce Washingtonu za „dobrodružný krok“, který povede k eskalaci napětí v celém regionu.

Zdroj: https://sptnkne.ws/AVQE
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2131 sec,0.0714 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,358kB