Pondělí 02 září 2019
Neznalost zákona se omlouvá…   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:22:37 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Neznalost zákona se neomlouvá u prostých občanů. Neznalost zákona se omlouvá u policistů, státních zástupců, soudců a Nadlidí, kdy se neznalost zákona nahrazuje slovem „právní názor“.

Je to pár měsíců, kdy Institut Aleny Vitáskové z. s. (dále jen IAV) podal trestní oznámení na NSZ Pavla Zemana za nepravdivé důkazy, které předložil Nejvyššímu soudu s cílem poškodit zásadním způsobem občana České republiky. O několik týdnů později podal IAV podnět, ministryni spravedlnosti Marii Benešové, k zahájení kárného řízení s NSZ Pavlem Zemanem za nepravdivé důkazy předložené Nejvyššímu soudu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová sdělila, že není důvod k zahájení kárného řízení a doporučila hájit se u soudu.

Dovede si občan představit, jak se hájíte u soudu proti Nejvyššímu státnímu zástupci, který předkládá falešné důkazy? Máte se hájit u soudu, který vás nota bene odsoudil bez jediného důkazu o vaší vině, bez toho aniž by to, co vám bylo kladeno za vinu, bylo trestním činem. Na to se budeme znovu ptát ministryně Benešové, protože zfalšování důkazů OČTŘ není ojedinělý případ, stává se z toho běžná praxe.

Další bezmoc prostých občanů je, že záleží na soudci, jaké důkazy bude vyhodnocovat. Stává se v poslední době velmi často, že ani zdaleka nevyhodnocuje všechny důkazy. Když je na vaší likvidaci objednávka, tak Vaše důkazy se prostě nevyhodnocují, soud nepřipustí Vámi požadované svědky k výslechu na hlavním líčení, atd.

A jak reagovalo státní zastupitelství na podané TO na NSZ Pavla Zemana? Městské státní zastupitelství v Brně, konkrétně státní zástupce Mgr. Jan Petrásek vše vyřídil „dopisem“, ze kterého není jasné, zda je to v souladu s příslušnou legislativou vyrozumění, s jakým závěrem. Neznalost zákona Mgr. Jana Petráska omlouvá, vždyť je státní zástupce a ten zákony znát nemusí, jeho plácnutí se považuje za právní názor a hotovo. Řada polopravd, fabulací, domněnek a smyšlenek, které jsou v dopise obsaženy, může zavánět snahou státního zástupce Jana Petráska mařit spravedlnost dle § 347a trestního zákoníku.

Možná, že se státní zástupce Petrásek dočká povýšení, když se mu podaří tento trestný čin ještě v zárodku zamést pod koberec. Možná, že se jen tak „učí“, jak při nedávném rozhovoru sdělil v mediích jejich šéf, Pavel Zeman. Co se učí nyní, to si nedovolím odhadnout, určitě to není zametání stop za možným trestným činem.

Možná, že se opak stane pravdou a státní zástupce Mgr. Petrásek bude stíhán za maření spravedlnosti podle § 349a trestního zákoníku, který platí od 1. 2. 2019 (jak náš IAV sám poučil, tudíž tento paragraf asi zná).

Ve veřejném zájmu IAV neustoupí nátlaku těch, kteří zákony nemusí dodržovat a naopak, za jejich porušování jsou ještě povýšení.

Budeme žádat ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, ať občanům poradí:

- Jak se máme bránit proti falšování důkazů a to přímo OČTŘ
- Jak můžeme u „nezávislého“ soudu docílit, aby se vyhodnocovaly všechny důkazy, nejen ty, které se hodí státnímu zástupci k tomu, aby mohli společně trestat a dokonce zavírat nevinné lidi
- Jak se bránit proti hrubé neznalosti zákonů OČTŘ a soudců

Za celospolečensky škodlivé a v rozporu s veřejným zájmem považujeme skutečnosti:

- OČTŘ stíhají občany a mnohdy vyrábějí falešné důkazy za naše peníze, to je peníze daňových poplatníků, ze státního rozpočtu
- Soudy pak do nekonečna soudí vyfabulované kauzy, rovněž za peníze daňových poplatníků
- Mnohé skutečné trestní činy se nestíhají šetřit a promlčují se
- Občan se musí bránit proti vykonstruovaným trestním činům za své peníze
- V průběhu trestního procesu občan ztrácí zaměstnání, zdroj příjmu,
- Pokud má štěstí, že je po deseti letech zproštěn, tak se soudí o odškodnění
- Odškodnění, které stát přizná, nikdy nepokryje skutečné škody, které byly občanu státem způsobeny

Občané ztrácí, nebo již ztratili důvěru v právní stát a to by žádný politik neměl podceňovat.

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV
V Ostravě, dne 1. 9. 2019
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



"Švédsko je ve válce"   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:18:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Švédská policejní zpráva "Utsatta områden 2017" ("Citlivé oblasti 2017") odhalila, že ve Švédsku existuje 61 takových oblastí – známých také jako no-go zóny. V těchto oblastech působí 200 zločineckých sítí, do nichž je zapojeno přibližně 5 000 zločinců. Většinu obyvatel těchto oblastí tvoří imigranti s neevropskými kořeny a jejich potomci.

Švédské Národní forenzní centrum odhadlo, že od roku 2012 vzrostl ve Švédsku počet případů střelby klasifikovaných jako vražda nebo pokus o vraždu o téměř 100 %.

"Švédsko je ve válce a zodpovědní jsou za to politici. V univerzitním městě Lundu byla po dobu pěti nocí zapalována auta. Takové šílené činy se ve Švédsku za posledních 15 let staly při různých příležitostech na stovkách míst.

Od roku 1955 do roku 1985 nebylo v Malmö, Göteborgu, Stockholmu a Lundu zapáleno ani jedno auto.... Žádný z těchto zločinců nehladoví ani netrpí nedostatkem čisté vody. Mají střechu nad hlavou a bylo jim nabídnuto bezplatné vzdělání.... Nežijí ve zchátralých domech.... Říká se tomu výchova a je to přesně to, co dnes ve Švédsku chybí tisícům dívek a chlapců." – Björn Ranelid, švédský spisovatel, večerník Expressen, 5. července 2019.

V roce 2018 zažilo Švédsko rekordní počet 306 případů střelby s následkem smrti. Bylo při nich zavražděno čtyřicet pět lidí a dalších 135 lidí bylo zraněno. K většině úmrtí došlo v regionu Jižní Švédsko, kde se nachází Malmö. Švédské Národní forenzní centrum odhadlo, že od roku 2012 vzrostl ve Švédsku počet případů střelby o téměř 100 %. Centrum také zjistilo, že při střelbách je nejčastěji používána útočná puška kalašnikov. "Je to jedna z nejvíce vyráběných zbraní na světě a byla použita v mnoha válkách," řekl manažer Centra Mikael Högfors. "Když už je nepotřebují... propašují je do Švédska."

V prvních šesti měsících roku 2018 se podle policie téměř každý druhý případ střelby odehrál v "citlivých oblastech", známých také jako no-go zóny. Švédská policejní zpráva "Utsatta områden 2017" ("Citlivé oblasti 2017") odhalila, že jich ve Švédsku existuje 61. V těchto oblastech působí 200 zločineckých sítí, do nichž je zapojeno přibližně 5 000 zločinců. Většinu obyvatel těchto oblastí tvoří imigranti s neevropskými kořeny a jejich potomci.

Policie ve zprávě z roku 2017 uvedla, že se do "citlivých oblastí" promítají globální etnické konflikty.

"... [švédské] soudnictví a [švédská] společnost těmto konfliktům nerozumí a neví, jak je řešit. Policie proto musí mít lepší vhled a lépe chápat dané události, aby správně interpretovala to, co se v daných oblastech děje. Přítomnost navrátilců, sympatizantů teroristických skupin jako je Islámský stát, Al-Káida a Aš-Šabáb, a představitelů salafistických mešit přispívá k napětí mezi těmito skupinami a ostatními obyvateli v citlivých oblastech. Od léta 2014, kdy byl v Sýrii a Iráku vyhlášen chalífát, narostl počet sektářských sporů zejména mezi sunnity, šíity, levantskými křesťany a nacionalisty kurdského původu." (str. 13)

3. června 2019 policie vydala nový seznam obsahující informaci, že v současné době existuje 60 takových oblastí místo původních 61. To však neznamená, že by se toho mnoho zlepšilo. Právě naopak.

V roce 2019 střelby pokračují s nezměněnou intenzitou. V Malmö – městě s více než 300 000 obyvateli, z nichž se podle městských statistik jedna třetina "narodila v zahraničí" – byl 10. června před úřadem sociálních služeb zastřelen 25letý muž, ve stejný den policie na hlavním vlakovém nádraží v Malmö postřelila muže, který řekl, že má v tašce bombu a údajně se choval výhružně. Večer byli ve čtvrti Lorensborg v Malmö zastřeleni dva muži. Později v noci městem otřásly dva výbuchy.

Vzhledem k rostoucímu počtu případů střelby je dnes pro zaměstnance města práce ve městě zjevně natolik nepříjemná, že magistrát města Malmö vydal pokyny, jak se mají komunální pracovníci – zejména ti, kteří pracují v oblastech zdravotní péče, rehabilitace a krátkodobých pronájmů – ve městě chovat, aby byly při výkonu své práce v bezpečí.

V pokynech nazvaných "Osobní bezpečnost – tipy a rady, jak se vyhnout nežádoucím situacím" doporučuje magistrát svým zaměstnancům toto: "Naplánujte si cestu – poznejte danou oblast... minimalizujte čas mezi zaparkováním svého kola / auta a vstupem do objektu... před odchodem z budovy nejprve obhlédněte okolí, abyste se nedostali do nežádoucí situace... držte se dál od lidí, kteří jsou považováni za potenciální ohrožení nebo jsou nebezpeční a pokud v okolí nejsou žádní další lidé, vzdalte se od nich ještě víc."

Jeden zaměstnanec města, který tyto pokyny obdržel, obvinil obec z pokrytectví: "Médiím magistrát tvrdí, že je všechno v pořádku, i když to tak není. A pak pošlou svým zaměstnancům něco takového."

Pokyny magistrátu týkající se bezpečnosti vypadají přiměřeně spíše pro oblast zasaženou občanskou válkou, jako býval Bejrút, než pro kdysi klidné město Malmö.

Bejrút také člověku vytane na mysli v případě švédského města Linköpingu, kde začátkem června výbuch zdemoloval obytnou budovu tak, že vypadala jako by prošla válkou. Při výbuchu nebyl jako zázrakem nikdo zabit, ale 20 lidí bylo zraněno. Policie má podezření, že incident souvisel s vyřizováním účtů mezi gangy. O několik týdnů později byli ve čtvrti Skäggetorp v Linköpingu zastřeleni dva muži. Tato čtvrť je na policejním seznamu "citlivých oblastí" neboli "no-go zón".

30. června se v rámci dalšího vyřizování účtů mezi gangy odehrály tři přestřelky ve třech různých stockholmských předměstích. Dva lidé, z nichž jeden byl střelen do hlavy, zemřeli. Jeden ze zavražděných mužů, raper jménem Rozh Shamal, byl v minulosti odsouzen mimo jiné za napadení, loupež a drogové delikty. Letos bylo jen ve Stockholmu zastřeleno již jedenáct lidí – tolik jako za celý rok 2018. V celém Švédsku bylo tento rok již zastřeleno více než dvacet lidí.

"Takový vývoj je nepřijatelný," prohlásil Mats Löfving, šéf policejního Národního operačního oddělení (Noa). "V mnoha případech byly použity vojenské automatické zbraně. Počet osob zraněných střelnou zbraní se snižuje, ale počet zabitých se nesnižuje."

Šéf policie Anders Thornberg 1. července řekl, že situace je "mimořádně vážná". Tvrdil však, že policie neztratila kontrolu nad gangy a že hlavním úkolem je zastavit růst počtu mladých zločinců. Řekl, že "každého mladého muže, který je postřelen, je připraveno nahradit 10 až 15 dalších." Jen o několik dní později však dodal, že Švédové si budou muset v blízké budoucnosti na střílení zvyknout:

"Myslíme si, že to [střelby a extrémní násilí] by mohlo v těchto zvláště citlivých oblastech pokračovat pět až deset let," řekl Thornberg. "Ale souvisí to také s prodejem drog. Drogy se ve společnosti etablovaly a kupují je obyčejní lidé. Existuje tak trh, o který budou gangy dále bojovat."

Vůdce opoziční strany Moderaterna (Umírnění) Ulf Kristersson tuto situaci nazval "extrémní vzhledem k tomu, že se země nenachází ve válečném stavu."


Nejsou to jen pumové útoky na budovy a střelba, co Švédsko trápí. Kromě toho jsou pravidelně zapalovány automobily. Častým podpalováním aut nedávno trpělo například malé malebné univerzitní městečko Lund blízko Malmö. Policie podezřelé dosud neidentifikovala. "Aktuálně roste počet požárů automobilů, je to znepokojující," řekl policejní důstojník z Lundu Patrik Isacsson. Poznamenal, že počty podpálených automobilů se obvykle zvyšují v letních měsících, ale rostou také meziročně. "Zatím nevíme, kdo jsou pachatelé, takže mohu jen spekulovat, ale tento typ žhářství provádějí mladí lidé. To, že se to děje v létě, může být způsobeno tím, že mladí lidé jsou nezaměstnaní a spoustu času tráví venku."

"Rozhodně si myslím, že se jedná o mladé lidi, kteří nenalezli své místo ve společnosti a kteří vědí, že je společnost nepřijala," komentovala to socioložka práva na univerzitě v Malmö Ingela Kolfjord. "Vidí, že společnost se zatvrdila a že jsou neustále vnímání jako 'ti druzí'. Zapalování aut není jen způsobem, jak ukázat svou nelibost, ale také způsobem, jak ukázat, že jsou frustrovaní, zoufalí a rozzlobení."

Švédský spisovatel Björn Ranelid s tím nesouhlasí. "Švédsko je ve válce a zodpovědní jsou za to politici." napsal ve večerníku Expressen.

"Pět nocí byla v univerzitním městě Lundu zapalována auta. Takové šílené činy se ve Švédsku za posledních patnáct let staly při různých příležitostech na stovkách míst. Od roku 1955 do roku 1985 nebylo v Malmö, Göteborgu, Stockholmu a v Lundu zapáleno jediné auto.... Když socioložka univerzity v Malmö vysvětluje zločiny [coby důsledek] toho, že mladí lidé jsou frustrovaní... mluví nesmysly... Opakuje to, co by mohl říct i papoušek. Žádný z těchto zločinců nehladoví ani netrpí nedostatkem čisté vody. Mají střechu nad hlavou a bylo jim nabídnuto bezplatné vzdělání.... Nežijí ve zchátralých domech. Všichni... mají ve svých domovech vyšší životní standard, než mělo několik tisíc dětí a mladých lidí, kteří vyrůstali ve čtvrti Ellstorp v Malmö, kde jsem žil s rodiči a dvěma sourozenci na 47 metrech čtverečních ve dvou malých místnostech a v kuchyni od roku 1949 do roku 1966."

Björn Ranelid to uzavřel takto:

"Říká se tomu výchova a je to přesně to, co dnes ve Švédsku chybí tisícům dívek a chlapců. Nejde o peníze nebo o to, ve které části světa jste se narodili. Nemá to nic společného s politikou nebo ideologií. Je to o etice, morálce a soužití mezi lidmi."

Zapalování automobilů, časté a rozšířené, je jen jedním z nových aspektů života v dříve idylickém městě Lundu. V lednu se takzvaný nezletilý bez doprovodu z Afghánistánu, Sadeq Nadir, pokusil zavraždit několik lidí ve městě tím, že do nich najel kradeným autem. Přestože tvrdil, že konvertoval ke křesťanství, dokumenty nalezené v jeho bytě prokázaly, že chce vést džihád a stát se mučedníkem. Řekl policii, že měl v úmyslu zabíjet. Jeho čin byl původně klasifikován jako pokus o terorismus, ale pak se obvinění změnilo na desetinásobný pokus o vraždu. Ačkoli Sadeq přiznal, že jeho záměrem bylo vraždit, okresní soud má za to, že státní zástupce neprokázal ani terorismus a ani pokus o vraždu. Soud argumentoval tím, že nejel "dostatečně rychle", aby mohl skutečně někoho usmrtit. A ačkoliv bylo zjištěno, že Sadeq psal texty o džihádu a mučednictví a tvrdil, že jedná z Alláhovy vůle, se dle soudu nepodařilo dokázat, že mělo jeho jednání náboženské pohnutky. Nakonec byl odsouzen pouze za to, že ohrozil ostatní a že jim vyhrožoval.

Jak hodnotí násilnou a nestabilní situaci švédská vláda? Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil nedávné případy střelby takto:

"Výrazně jsme zpřísnili několik trestů, včetně trestu za nezákonné držení zbraní a výbušnin jako jsou ruční granáty. Také jsme dali policii větší pravomoci pro... kamerový dohled a shromažďování informací."

2. července 2019 vláda představila návrhy pro boj proti násilí páchanému s použitím střelné zbraně včetně přísnějších trestů za nepovolené držení výbušnin a nových pravomocí pro celníky, aby mohli zadržet balíčky při podezření na přítomnost zbraně nebo výbušniny. Podle opozice přišly návrhy příliš pozdě. "Mohlo se to udělat už před rokem. Ve Švédsku nikdy nebylo tolik případů střelby. Myslím, že je většině lidí zřejmé, že to, co vláda udělala, nestačí," řekl Johan Forssell z opoziční strany Moderaterna (Umírnění).

Až 6. června, na Národní den Švédska, premiér Stefan Löfven uznal, že má Švédsko "stále vážné společenské problémy." Ale současně poznamenal, že "velmi málo věcí bylo ve Švédsku dříve lepších":

"Ale i když si představujeme staré časy jako idylu s červenými domky a zelenými loukami, velmi málo věcí bylo dříve ve Švédsku lepších. Při oslavě Národního dne si myslím, že bychom měli oslavovat právě to, kolik jsme toho jako země dosáhli. Vybudovali jsme silnou zemi, ve které se staráme jeden o druhého. Zemi, ve které společnost přebírá odpovědnost a nikdo není ponechán svému osudu."

Je smutné, že mnoho Švédů se v zemi, která se stále více podobá válečné zóně, cítí bezpochyby hrozně opuštěně.

Judith Bergman je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/14796/svedsko-je-ve-valce
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dopis české vlastenky novému německému velvyslanci v naší republice   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:13:43 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Velvyslanectví
Spolkové republiky Německo

p. Christof I s r a n g
velvyslanec
Vlašská 19
Praha 1
118 01

Odezva na jeho rozhovor poskytnutý Právu dne 27.6. 2019: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/nemecky-velvyslanec-predsudky-slabnou-nici-je-poznavani-40288120

Vážený pane velvyslanče!

Uplynulo mnoho dní od uveřejnění rozhovoru s Vámi v deníku PRÁVO ze dne 27.6. t.r. Závěr uvedeného rozhovoru s Vámi byl věnován sudetoněmeckému problému. Pochopitelně vyvolal velké rozhořčení.

Nemáte pravdu, pane velvyslance, když jste řekl, že Češi nepovažují sudetské Němce za ohrožení. Opak je pravdou, Češi je považují za velké ohrožení, neboť český národ nezapomněl na jejich řádění a to nejen v českém pohraničí. Rovněž je nepochopitelné, jakou „příležitost“ pro Čechy spatřujete v sudetských Němcích, co tím míníte?

Své vzpomínky přenášejí rodiče, prarodiče na své potomky. Nezapomínáme! O tzv. „soužití“ vypráví i historie, kterou se mnozí lžidějepravci snaží překrucovat, znásilňovat.

Vztah Němců k Čechům se od počátku dějin našich národů vyznačoval nenávistí, pohrdáním, národnostním útlakem. Toto má počátek již od časů Dagoberta, hlavně za Karla Velikého.

Tehdy se zrodilo ono strašné DRANG NACH OSTEN.

Následkem válečných běsnění, zvláště po Bílé hoře, sílil počet německých přistěhovalců do Čech. Slibovali přátelské soužití, jaká však nastala skutečnost! Usazovali se v pohraničních výstavných českých městech s královskou přemyslovskou tradicí, která doslova ukradli. Názvy těchto měst přejmenovávali, prznili je německými zkomoleninami. Města se bránila německému přílivu, velmi silně např. Litoměřice. Ale české obyvatelstvo bylo vytlačováno, představení měst a obcí byli vypuzováni z pozic, zkrátka němečtí přistěhovalci zabírali stále větší PROSTOR! Vítězil německý pangermanismus. Ono „soužití“ přinášelo stále nové, další křivdy vůči českému původnímu obyvatelstvu.

Nejsvětějším pokladem národa je jeho vzdělanost. A Čechové se takovým pokladem oprávněně mohli chlubit. Avšak v oné době sudetoněmecké nadvlády si museli Češi vybojovávat právo na zřizování českých škol, byli nuceni prosit německé konšelstvo, usazené na českých radnicích, aby si mohli prosadit nejzákladnější právo národa. Německý zaměstnavatel nutil své české zaměstnance, aby posílali své dětí do německé školy, neuposlechnou-li, budou propuštěni z práce. K tomu přistoupily další sankce : utvářely se spolky tzv. „dobrých Němců“, které vybízely německé majitele domů, aby vypovídali Čechy z nájmů - byla to odveta za onu českou drzost, požadující české školy. Byl to apel, který podporoval především Bund der Deutschen. Tak se ocitlo mnoho českých rodin bez přístřeší. Kromě toho si Češi museli s velkým úsilím vybojovávat právo na činnost vzdělávacích a uměleckých spolků. Bylo to slibované dobré soužití?

Po skončení 1. světové války se uskutečnilo jednání mezi W. Wilsonem a Dr. E. Benešem na téma soužití s národnostními menšinami. Wilson nabádal Beneše ke shovívavosti k menšinám.

Dr. E. Beneš odpověděl:

„Snad nadejde doba, kdy se naše menšiny stanou šovinistickými a budou požadovat mnohem více, než jim bylo zajištěno mírovou konferencí. Je možné, že pak bude muset smlouva chránit většinu proti menšině, činící potíže“.

Nejstrašnější apokalypsa pro český národ nastala nástupem Hitlera k moci. V českém pohraničí tyranizoval Čechy Henlein a jeho zrůdné bandy, Češi byli vyhnáni ze svých domovů mnohdy jen s holýma rukama. O dění za války se nebudu rozepisovat, celý svět ví, co byly Lidice, Osvětim, Oradour, Český Malín, a nekonečný počet dalších.

Odsun sudetských Němců byl nutný, nevyhnutelný! Němců, usazených v jiných zemích, se tyto s radostí též zbavovaly. Je zcela lhostejno, zda se tento akt nazývá odsunem, či vyhnáním. Po právu je nutno zbavit se toho, kdo zapaluje dům, ničí život. Němci však prchali sami, nečekali.

Hnal je strach ze zúčtování. Odsun Němců z českých zemí byl spravedlivou odplatou za krutou, věkovitou nenávist vůči českému národu, za rozbití vyspělého státu.

V lednu 2009 uspořádal K. Schwarzenberg v Postoloprtech přednášku s protičeským, prosudetským zaměřením. Odpovědí mu byl mohutný, hlasitý odpor. A tehdejší pan ministr zahraničí pronesl slavnou větu „My jsme si ten odsun vykoledovali, Češi nám to nemohli odpustit“.

Sudetští Němci byli už na Norimberském soudu obžalováni a souzeni jako zločinné spolčení, které mělo za následek rozvrácení a zničení prosperujícího demokratického státu.

Prohlášení o porážce Německa a převzetí svrchované moci nad poraženým Německem vítěznými mocnostmi tvoří základ poválečného uspořádání. Na základě jednání vznikly v souladu s mezinárodním právem 2. srpna 1945 Postupimské dohody a v prosinci 1945 Pařížské reparační smlouvy.

Trestuhodné, přímo zločinné, je označení presidenta Československé republiky Dr. Edwarda Beneše válečným zločincem a hnát ho před Haagský soud! Tímto výrokem K. Schwarzenberg těžce urazil nejen český národ a jeho presidenta, ale urazil též vítězné mocnosti a jejich zástupce, kteří na základě rozhodnutí těchto mocností vyhotovili zpracovali zákony a Postupimské dohody.

Tím ustavičným pokřikem, vznášením nestydatých požadavků a lživých obvinění proti Čechům si landsmanschaft vlastně prokazuje medvědí službu. Nutí nás, abychom jim připomínali zločiny jejich otců a zločinnou činnost jich samých. Víří sami s urputnou zatvrzelostí své odvěké bahno. O setkávání sudetských Němců v Čechách usiluje především landsmanschaft, je to jeho invazivní a agresivní politika.Těch několik opravených kapliček a krchovů nikdy nenapraví škody, které napáchali sudetští Němci nejen na českém majetku. K tomu přistupuje i skutečnost, že Německo chudne, proto se hrne do integrace. Že by nám hrozilo nové Drang nach Osten?

Dovolím si připomenout, pane velvyslanče, že průzkumy, i ten z CVVM jsou zavádějící, rovněž tak je ubohé vysílání náckovských projevů na TV Seznam. Tento pořad je jen hanebným goebbelsovsko-henleinovským štěkotem. Při prvním dojmu je to směšné vytí, ale po uvážení vlastně zatouchá opět národní tragedií.

Víme, že i v politických špičkách jsou příznivci tohoto ostudného jevu, ale každá sklizeň má své plevy a každý národ má své Jidáše.

Odpověď drtivé většiny českého národa je jednoznačná :

„Nechceme Němce ani v Čechách, ani na Moravě, nechceme zde ani ty, kteří se prohlašují za rodáky, krajany. Nejsou to předsudky, jak uvádíte. Na soužití s nimi má český národ zlé vzpomínky. Nechceme je tady.“

Příbram, srpen 2019.

Jana Machová,
Příbram, Postoloprty.
(zveřejněno se svolením odesilatelky)

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Soudce potvrdil, že britské úřady záměrně chránily muslimské zločince a ti v klidu znásilňovali britské děti ...   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:09:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zatímco Tommy Robinson dál trčí ve vězení za to, že prý před soudem v Leedsu vyvolal emocionální tíseň u brutálních násilníků dlouhodobě zneužívajících a týrajícíh nezletilé dívky, proběhl v Rotherhamu DALŠÍ PROCES s další takovou partou.

V závěrečné řeči soudce Michael Slater prohlásil, že je z líčení přesvědčen, že místní úřady o celé záležitosti VĚDĚLY, a že jejich chování prokazuje "v lepším případě totální neschopnost a v horším naprostou lhostejnost."

Kdyby ten všem slušným lidem odporný násilník Robinson nevyvolal demonstrace EDL v ulicích, tak by se žádný podobný soud ještě dlouhá léta nekonal.

Autor: Martin Gust |

Zdroje: https://www.theguardian.com - https://www.telegraph.co.uk - BBC - Twitter
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Končí sranda: Další průnik imigrantů - tentokrát už se zbraněmi   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:04:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Další průnik imigrantů zaznamenali tentokrát maďarští pohraničníci v pátek na maďarsko-rakousko-slovenském přechodu Rajka. Zadrželi dodávku, kterou řídil turecký imigrant s pobytem ve Francii. V dodávce cestovalo ještě dalších 5 osob a byly v ní zbraně, střelivo a tlumiče. Zřejmě určeny pro intifádu ve Francii.

Komentáře pod články mají Zápaďany za úplné magory řešící gender a ekologii, zatímco se jednoho rána probudí za hlasu muezínů a v televizi vyhlásí kalifát.

Zdroj: https://magyarnemzet.hu/belfold/fegyvereket-es-loszereket-talaltak-egy-torok-ferfi-autojaban-a-hatar-kozeleben-7259099/


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Číňané našli na odvrácené straně Měsíce podivnou látku   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 04:02:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Čínský rover Jü-tchu 2 objevil na odvrácené straně Měsíce neznámý materiál. Materiál byl zpozorován během průzkumu jednoho z kráterů: rover ho zachytil na jednom z vysílaných snímků. Uvádí to Daily Mail.

Na webu mise se upřesňuje, že fotografie byly obdrženy koncem července.

Na vozítku je instalován spektometr Visible and Near-Infrared Spectrometer (VNIS) umožňující určit složení materiálu podle odráženého od něj světla. Vědci zatím nevědí, z čeho se skládá nález, a řekli pouze, že má „neobyčejnou barvu“ a „gelovitou strukturu“.

Průzkumný program Čchang-e 4

Čínský průzkumný program Čchang-e 4 zahrnuje tři fáze: oblet okolo družice Země, přistání na Měsíci a doprava vzorků z jeho povrchu na Zemi. Čínští inženýři a specialisté první dvě fáze úspěšně vykonali.

V roce 2013 Čína na Měsíc vyslala lunární vozítko Jü-tchu 2 (v překladu Nefritový králík). Bylo na palubě přistávacího modulu Čchang-e 3 a přistál do kráteru Sinus Iridum (Záliv duhy) 14. prosince 2013. Jü-tchu byl první umělý objekt, který od roku 1976 hladce přistál na Měsíci, tehdy to byla sovětská sonda Luna 24.

Přistání na odvrácené straně Měsíce

Letos Čína přistoupila k další fázi tohoto programu – historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Za tímto účelem byla loni v květnu vypouštěna unikátní umělá družice Queqiao, jejímž cílem bylo udržení spojení mezi Čchang-e 4, první misí na odvrácené straně Měsíce a centrem řízení letů v Pekingu.

Tento úkol byl úspěšně splněn na začátku ledna, kdy Čchang-e 4 úspěšně přistál na dno kráteru Von Kármán, který leží v připolárních jižních šířkách odvrácené strany Měsíce a odeslal na Zemi fotografie. Snímky povrchu družice byly první, které byly pořízeny na malou vzdálenost. Přístroj bude shromažďovat údaje o geologické struktuře Měsíce a obsahu jeho půdy a také provede řadu nízkofrekvenčních radioastronomických pozorování.

V primárních vzorcích pláště z odvrácené strany Měsíce vědci objevili pyroxeny a oliviny - minerály o vysoké hustotě s nízkým obsahem vápníku a vysokým obsahem železa. Podle odborníků byly tyto horniny původně součástí vrchního pláště, ale následkem padání meteoritů byly vyhozeny na povrch.

Přistávací platforma a lunární vozítko Jü-tchu 2 na neprozkoumaném území úspěšně pracovaly přes čtyři měsíce a zkoumají družici Země i dnes.

Zdroj: Daily Mail

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zacharovová tvrdě reagovala na to, že Polsko nepozvalo Rusko na akce konané u příležitosti výročí začátku 2. světové války   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 03:57:27 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová okomentovala rozhodnutí Polska, které se týkalo toho, že delegace z Ruska nebyla pozvána na akce konané u příležitosti výročí začátku 2. světové války. Při této příležitosti navíc označila pozici Varšavy za hloupou.

V neděli 1. září se v centru Varšavy konala vzpomínková akce, která se konala u příležitosti 80. výročí vypuknutí 2. světové války. Na dané akce však Polsko nepozvalo ruskou delegaci, i když pozvalo všechny své současné spojence v NATO, EU, a to včetně Německa a zemí Východního partnerství.

Zacharovová upozornila na prohlášení náměstka ministra zahraničních věcí Polska, Szymona Szynkowského vel Sęka, v rozhlasu Radio Maryja. Szynkowský tehdy prohlásil, že Rusko není pozváno na danou akci proto, že země byly v této době vybrány na základě „současných kritérií“. Diplomat mimo jiné dodal, že chce Polsko vzdát hold památce tragických událostí v „duchu historické pravdy“, v čemž Rusko údajně vůbec není zainteresováno.

Poznamenal, že Varšava mění svůj přístup k historickým otázkám. Před deseti lety byl totiž jedním z hlavních hostů akce, věnované výročí začátku 2. světové války, ruský prezident Vladimir Putin. Nyní však místo něj pozvali amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Mezitím však americký lídr zrušil svou návštěvu Polska, a to kvůli hurikánu Dorian. Místo něj tak Spojené státy zastupoval viceprezident Michael Pence.

„Do takové hloupé pozice se oficiální Varšava už dlouho nedostala,“ napsala Zacharovová na své stránce na Facebooku.

Polské úřady vysvětlily odmítnutí pozvat Rusko tím, že Moskva v roce 1939 porušila mezinárodní právo. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval tak, že žádné vzpomínkové události v jakékoli zemi na světě, které pojednávají o výročí Velké vlastenecké války a druhé světové války, nelze bez účasti Ruské federace považovat za úplné.

Největší válka v historii

Dne 1. září 1939 Německo napadlo Polsko. Velká Británie a Francie mu vyhlásily válku. Na jaře roku 1940 Německo vpadlo i do Dánska, Norska, Nizozemska a Lucemburska. Itálie vstoupila do války na straně Německa. Za necelé dva roky nacisté obsadili všechny země západní a střední Evropy.

Dne 22. června 1941 napadl Hitler Sovětský svaz. SSSR a Velká Británie podepsaly dohodu o společných akcích proti Německu. První výraznou porážkou nacistů stala se bitva o Moskvu, a to v letech 1941–1942.

To nakonec zmařilo plány Třetí říše na „bleskovou válku“ a rychlou porážku SSSR. Dne 7. prosince 1941 Japonsko zahájilo nálety na americkou vojenskou základnu Pearl Harbour. To mu umožnilo neutralizovat po dobu šesti měsíců pacifickou flotilu USA a zachytit větší část jihovýchodní Asie.

USA a spojenecké země vyhlásily válku Japonsku. Zatímco Třetí říše vedla tvrdé bitvy v SSSR, spojenci uskutečnili řadu operací v Africe. V létě 1943 padl fašistický režim v Itálii. Dne 6. června 1944 se spojenci vylodili v Normandii a v roce 1944 Rudá armáda dorazila k hranicím SSSR. Sovětská vojska pokračovala v útoku a osvobodila řadu evropských zemí.

V roce 1945 se lídři SSSR, USA a Velké Británie shromáždili v Jaltě, aby diskutovali o poválečném světě.

Zdroj: https://sptnkne.ws/9Cd5

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Emmanuel Macron a Hasan Rúhání telefonicky diskutovali o íránské jaderné otázce   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 03:51:57 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Francouzský prezidentský palác vydal 31. srpna tiskové prohlášení, ve kterém se uvádí, že francouzský prezident Emmanuel Macron téhož dne vedl telefonický rozhovor se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním. Hlavy obou zemí diskutovaly především o íránské jaderné otázce. Mezi tématy jejich rozhovoru byl i jemenský konflikt.

V prohlášení se také uvádí, že Emmanuel Macron při rozhovoru poukázal na to, že je třeba udržovat současnou dobrou situaci, a vyzval k vytvoření podmínek pro zmírnění napětí a hledání dlouhodobého řešení příslušných konfliktů prostřednictvím dialogu. Současně zdůraznil, že Írán by měl rozhodně plnit své závazky v rámci komplexní jaderné dohody a přijmout nezbytná opatření k udržení míru a bezpečnosti na Blízkém východě.

Jak bylo oznámeno, Hasan Rúhání přivítal francouzské úsilí o zachování komplexní jaderné dohody. Současně poukázal na to, že evropské země musejí také plnit své závazky v rámci dohody, jinak Teherán přestane plnit některé závazky jaderné dohody. Uvedl, že obsah dohody nelze změnit a že se jí musejí řídit všechny zúčastněné strany.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Čínská mise v EU: Hongkongské záležitosti jsou vnitřní záležitosti Číny   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 03:50:06 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Mluvčí Čínské mise v EU 31. srpna uvedl, že Čína v posledních dnech jasně poukázala na to, že hongkongské záležitosti jsou čistě vnitřní záležitosti Číny a žádné zahraniční vlády, organizace ani jednotlivci do nich nesmí zasahovat. EU opakovaně vydávala nezodpovědné poznámky ohledně hongkongské otázky a násilně zasahovala do hongkongských záležitostí a čínských vnitřních záležitostí, což porušuje základní normy mezinárodních vztahů a podkopává dobrou atmosféru zdravého a stabilního rozvoje vztahů mezi Čínou a EU.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová o den dříve na tiskové konferenci po neformálním zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU uvedla, že situace v Hongkongu v posledních několika hodinách je velmi znepokojující, a doufá, že hongkongské úřady budou respektovat právo občanů na svobodné shromažďování, projev a pokojnou demonstraci. EU bude spolu se svými členy prosazovat, aby se situace v Hongkongu nadále „nevyvíjela špatným směrem", a ochrání zájmy EU a jejích občanů v Hongkongu.

Mluvčí Čínské mise v EU zdůraznil, že někteří lidé z EU nejenom vydali nezodpovědné poznámky o policii v Hongkongu, která vymáhala právo a kontrolovala násilné činnosti v souladu se zákony, ale také zaměňovali násilí extremistů, kteří porušují zákony, za „mírové shromáždění", a žádali o respekt k takové nezákonné činnosti jako „práva na svobodu". To je zcela v rozporu s pravidly a právním státem, které EU stále propaguje.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Staro-nová rizika (1)   
Pridal tk Pondělí 02 září 2019 - 03:43:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tři samostatné příspěvky nazvané Staro-nová rizika, popisují konceptuálně tři paradoxy představující potenciálně osudová rizika pro individuum, rodinu, společnost i mocenské struktury: liberalismus, generace sněhových vloček a sociální kredit.

Liberalismus (od latinského slova liber, tj. svobodný a liberalis, tj. svobodomyslný) je obyčejně označován politický směr, někdy i filosofický pohled, který je založen na svobodě jako prioritní hodnotě. Vznikl v 17. století v Anglii, má kořeny v evropském osvícenství. Vyvíjel se odlišně v různých oblastech světa, má celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, a proto představuje komplexní paradox. Jeho řešení je možné pouze v kontextu dalších paradoxů, včetně těch současné doby. Proč?

Rozdíl pojetí liberalismu v USA, Evropě a jinde ve světě názorně představuje citát politika, ex-člena EP, ex-ministra, dnes starosty francouzského města Pau, Francois Bayrou (1951): Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. Federalismus a liberalismus… Být liberální ve Francii znamená až ocitnout se extrémně napravo. Být liberální v Americe znamená být nalevo. Liberální v Británii znamená centristickou politiku, lehce doleva, levý střed. A federalismus je to samé… Být federalista pro mne znamená respekt k odlišnosti při spolupráci. (BL, 11.5.2006)

Paradox liberalismu a federalismu tvoří teoretický respekt k odlišnosti, jejich násilné prosazování a to, co mají všechny jejich formy společné: praktický národní zájem a obrana státu. Uvedené umocňuje snad jediná výjimka: ruský, post perestrojkový liberalismus. Lze ho charakterizovat jako výlučně protistátní. Zmiňuji se o něm, protože protistátní liberalismus a nedemokratické, násilné prosazování federalismu v EU se přibližuje nejenom k české kotlině.

Příklady mluví za sebe: 1) Všechny dostupné příručky pro změny režimů byly psány na Západě speciálně pro uprchlíky a přestěhovalce z Československa, Ukrajiny, RF, ČLR apod. do USA, UK, Kanady. 2) Všechny používané plakáty, hesla a instrukce, včetně jak se chovat, aby došlo ke změně, včetně ČR a ČLR, indikují na rozdělení společnosti na základě kolektivní viny, intelektuálního rozdílu, a narušování platných zákonů. 3) Srovnání současné formy liberalismu a politických technologií nedovoluje zjistit shodu principů původní myšlenky liberalismu. Naopak. Jako výsledek se nabízí chaos, vědomé ignorování zákonů a neochota k dialogu. Uvedená trojice je doprovázena mýtem o výhodách federalistického uspořádání (na příklad EU), jeho nepochopením, zcela nejasným myšlením, především mladé generace, a řetězcem paradoxů spojených s neuvědoměním si principů, podstaty a potřeby individuální svobody a suverenity pro udržení míru – v sobě samém a ve společnosti.

Příklad spojování kritiky úředníků s kritikou legitimity režimu, připisování veškeré viny prezidentovi, korupci a penězům indikuje na unavenou, dezorientovanou, nejasně myslící společnost, žíznící po emocích spojených a zbarvených agresivitou a stádním chováním, kterému dává směr maximálně 5 % a ostatní, 95 % davu tuto menšinu slepě následuje.

Proto nemá smysl snažit se vysvětlovat nebo přesvědčovat takovou společnost. Kdo žízní po emocích spojených s agresivitou nemůže pochopit, že se mu vede relativně lépe, než kdykoli předtím, že přát si staré dobré časy je nesmysl, protože žádné nebyly, podobně jako mít strach z toho, co může on, ten či onen ztratit. Nekonečný proud převážně negativních zpráv o dění ve světě a doma, vytvořen s cílem udržet strach ve společnosti a moc u moci, tzv. nedostatek času a neschopnost jasně myslet umožnily dezorientaci v hodnotách, jejich částečnou ztrátu, včetně ztráty smyslu života a vzniku mýtů a krize všech krizí: Krize planetární (ho rozměru).

Každá krize představuje komplexní systém subsystémů, systémů a metasystémů. Nestačí modifikovat nebo vyměnit jednu nebo několik částí a doufat, že krize zmizí a bude lépe. Proto máme nekonečné a neorganické reformy státní správy, podniků a institucí, vše protiřečící liberalismu, rozumu, víře v racionalitu světa a jednotlivců. Stručně formulováno: vládě rozumu. Ta, námi nepochopená se transformovala s pomocí destrukce hodnot, konzumismu a lineárního technického rozvoje do ochlokracie (latinsky ochlocratia), to jest vlády lůzy: demagogie, tyranie většiny a vláda vášně a emocí nad rozumem. Proto liberálně demokratické reformy nebyly, nejsou a nebudou úspěšné. Je proto na čase bít na poplach.

Na poli hospodářském stačí si uvědomit, že reálnou alternativu ke kapitalismu nemají USA, ČLR, Kuba, ani RF. Pohled do rejstříku společností umožňuje uvědomit si, že i velké státy mají omezenou suverenitu a jsou prakticky závislé na nadnárodních korporacích. ČR není výjimkou. Na politickém poli stačí se zamyslet nad nedávnými výroky prezidentů Macrona a Putina. Prezident Macron veřejně prohlásil – Doba dominance Západu končí. A popsal v prakticky jezuitské formě nový tajuplný model na principu tržního hospodářství. Tím dokázal kritikům trestuhodné pokrytectví a neodpovědnost. Během setkání francouzských velvyslanců korunoval vše ignorováním skutečnosti, že modernizace liberalismu není možná. Krize, se kterými žijeme, se transformovaly to jedné krize planetárního rozměru, tj. do krize všelidské. V takové krizi nenabídne řešení a nepředpoví budoucnost žádná IT, 5G, UI apod.

Proto nelze podceňovat prohlášení prezidenta Putina o konci liberalismu, podobně jako byla podceňována proslulá Mnichovská řeč Putina, v únoru 2007. Putin ohlásil konec liberalismu a nenavrhoval žádné konkrétní řešení. Protože ví více, než může politik vyslovit a konzumní pošetilec pochopit. Proto pouze všeobecně a nepřímo zformuloval výzvu, nechal veřejnost tápat a analytiky přemýšlet. Zevšeobecněno a krátce formulováno podle mého hodnocení prezident sdělil světu, že je na čase vést dialog v kontextu nejenom konce liberalismu, ale i konce celého materialisticko – humanitárního projektu, jehož částí je osvícenství. Západní i Ruské. Pro doplnění a lepší pochopení toho, co mám na mysli, nabízím jeden z mnoha nabízejících se pohledů na liberalismus v kontextu historie a osvícenství v Rusku.

V Rusku se jako státní ideologie konstituoval tzv. osvícenský absolutismus. Ten ve vlastním zájmu aktivně podporoval vzestup nejaktivnější a nejzdatnější části šlechty. Ta měla vytvořit vrstvu silných hospodářů, o něž by se opírala ekonomika země. V Rusku, na rozdíl od zbytku Evropy, šlo o vrstvy nezformované, nezorganizované, sestávající z rodové a služebné šlechty. Také ale ze statkářů, nejšikovnějších kupců a z náznaků raznočinské inteligence. Již Petr Veliký, jeho následovníci, především Kateřina II si velmi dobře uvědomovali důležitost

stabilní ekonomiky pro moc státu. V podstatě bezohledná modernizace státní správy, povolení špičce společnosti oddat se západní kultuře a jejímu vlivu, umožnily povrchní poevropštění a tvrdý úder tradiční ruské kultuře a myšlení Rusů. S pomocí nekritické nápodoby francouzského osvícenství se vytvořil rozdíl mezi vyššími třídami a lidem v jazykovém a kulturním ohledu. Ve společnosti se mluvilo výhradně francouzsky, s lidem, málo a nerado, rusky. Teprve Puškin dokázal prosadit u mocných a ruské inteligence perspektivnost ruského jazyka jako jazyka všech vrstev.

V kontextu uvedeného se proto objektivně nachází potvrzení, že pokud není následován přirozený zákon, společnost se promění ve vojenský tábor. Naše společnost se nachází na jednosměrné cestě k němu. Ve vojenském táboře je člověk připoután k věcem a vše, co je nezbytné k naplnění jeho duchovního osudu, je v deficitu. Žádný tábor, představující autoritářskou společnost, nemůže odstranit deficit a naplnit duchovní osud individuálního člověka. Proto se nabízí jako nejvyšší cíl společnosti zajištění svobody pro každého. Ta jako jediná dovoluje v sobě pěstovat pokoru, krásu, dobrotu apod. Jinými slovy: Božského ducha (božskou jiskru) v pojetí například Alexandra Nikolajeviče Radiščeva (1749-1802).

Jeho život ukončila sebevražda ze strachu z pronásledování. I proto je jeho osud aktuální. Pochopení významného díla, především - Cesta z Petrohradu do Moskvy a O člověku, o jeho smrtelnosti a nesmrtelnosti - umožňuje dovodit právo člověka na život (daný Bohem), osobní svobodu a zajištění práva na užívání materiálních statků. Statků, které člověk opravdu potřebuje, ne a priori chce, nebo si dokonce přeje, aniž by věděl o svých opravdových potřebách. Soubor, skládající se z práva na život, osobní svobodu a zajištění práva na užívání materiálních statků, představuje přirozená práva člověka (včetně práva na soukromé vlastnictví). Z něho odvozené právo národů na autonomii (jako prodloužení přirozeného zákona), odvozená povinnost státu pečovat o obecné blaho (včetně rodiny nesoucí pečeť božské moudrosti) a zabezpečení souboru práv a povinností s pomocí následování přirozeného zákona. Proto považuji Radiševa za nositele významného a tradičního psychologického rysu zakořeněného v sociálním cítění a z něj plynoucího pocitu viny před trpícími. Jeví se mi, že Putinovy výroky jsou neseny podobnými myšlenkami. Proč?

Jestliže osvícenství umožnilo liberalizaci společnosti a bylo možné označit francouzštinu coby lingua franca vyšších vrstev, to nepochopení komplexity paradoxu liberalismu a neoliberalismu Gorbačovem a Jelcinem umožnilo perestrojku a post perestrojkovou transformaci západního typu liberalismu do výlučně protistátního. S ukotvenou angličtinou jako lingua franca a plnohodnotným rozrušením funkcí státu mělo dojít ke zničení ruské kultury a národa, úpadku jazyka a pravoslavných hodnot. Systémy vzdělání, zdravotní péče, demografické a obranné politiky se reformovaly pomocí nekritického přebírání západních receptů založených na hluboké neznalosti archetypů národů RF. Neorganické reformy vedly v následku k znovuobjevení se Ruska na světové geopolitické scéně pod vedením Putina. Ten ví, že život materialisticko – humanitárního projektu je nenávratně u svého konce. Projekt se vyčerpal a není možné jej modernizovat, protože lidstvo jej nepochopilo a nenahradilo včas novým. Proto prohlášení Putina dovoluje spekulaci o jedné z mála a posledních možností k dialogu všech na světě, jehož cílem je vyloučení velké války a spasení života na Planetě.

Ne všichni so to uvědomují. Jeden pro mnohé nový, mnou ale očekávaný důkaz a paradox doby, představuje marná snaha mladé a části střední generace Rusů skrývat svůj rodný jazyk a identitu a neuvědomění si, že se tak dostávají do pasti mýtů a strachu. Z ní se neosvobodí bez pomoci. Poslední lázeňsky pobyt a většina setkání s Rusy mne přinutily mnohým položit otázku: Proč se skrýváte za něco, co nejste, co neznáte a co neumíte? Téměř všechny reakce a odpovědi indikovaly pocit viny, nejistoty a dezorientaci, pramenící z neuvědomění si obsahu přísloví: Kdo radosti doma nemá, marně ji ve světě hledá. Někteří vědí, že po staru se žít nebude, nevědí však, jak se bude žít v budoucnu, neumí si to ani představit. Indikovali, že vlastně nikdo, ani prezident, neví, co bude zítra nebo pozítří. V tom mají pravdu. Proč?

Protože mnozí vědí, že člověk je rozumný, že rozumná je také příroda, a že jsme ovládáni rozumovými zákony přírody. Vše, co je rozumné, musí proto být v souladu s přírodou, musí být přirozené, jinak nemá šanci přežít. Proto osvícenství vypovědělo boj pověře, proto vznikla revoluční teorie společenské smlouvy Jeana Jaquesa Rousseaua, a v neposlední řadě teorie a politická praxe moderní liberální demokracie. Liberalismus jako komplexní paradox jsme doposud však nepochopili. Proto ho neumíme rozumně řešit a tím z něho vytváříme riziko osudového významu pro život na Planetě.

Všechno naše vědění totiž nestačí k tomu, abychom řešili tento paradox pouze rozumem. Aby naši vůdci přiznali, že i myšlenka filozofa a lékaře John Locke (1632-1704), že - veškerá moc nepochází od Boha, ale z lidu - je neudržitelná. Proč? Jím vyřčené - Všichni jsme omylní a ochotně se dopouštíme chyb, když nás žene prospěch nebo vášeň, dokazuje, že Locke si byl vědom, že jednáme nerozumně, proti rozumovým zákonům přírody, a že tím ztrácíme důvěru k lidské moci. Věděl, že liberalismus je pouze jedna historická epizoda. V jejím konci jsme sami proti sobě, protože si nechceme připustit, že nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně.

Proto v plném souznění s obsahem uvedeného citátu (John Locke) dovolujeme dobrovolně – nuceně s pomocí závislostí, protiřečících principu osvícenství stát se lidským odpadem a novodobými otroky. Ti nevědí, že vnímá-li člověk inteligentně, jak občas činí, vždy vnímá funkci, nikdy objekt (v množinovém nebo fyzikálním smyslu). Podobně jako fotoaparát vždy registruje předmět, a lidské vnímání je vždy vnímáním funkcionálních rolí. Tak jako nic už snad nemůže být odlišnějšího než zmíněné dva procesy, tak i nemůže být nic jiného úkolem odpovědných vůdců, včetně prezidentů Putina, Si i Trumpa a nás všech pochopit, že konec materialisticko – humanitního projektu, ve kterém byl Bůh zaměněn člověkem, neznamená vyměnit USA za ČLR nebo RF či jinou rodící se velmoc, ale položit základ (koncepce) zcela novému hospodářsko politickému modelu soužití na principech přirozených práv a z nich vyplívajících povinností. V žádném případě pouze uměle vytvořených člověkem nebo UI.

Stavbu nového hospodářsko politického modelu soužití je možné přirovnat těhotenství. V jeho prvním trimestru hrozí nejvyšší riziko spontánního nebo zamlklého potratu. A potrat je často výsledkem defektů plodu, jeho rodičů, nebo poškození způsobeného po početí. Přeneseno do hospodářsko – politického systému a dění v současnosti to znamená ohromná rizika spojená s očistěním od lží, pokrytectví a nadřazenosti, spojených s vydíráním a vojenskými hrozbami. Pouze po očištění bude nám možné si uvědomit věčné pravdy a

hodnoty v novém provedení. Bez ochlokracie, to jest vlády lůzy. Bez demagogie, tyranie většiny a vlády vášně a emocí nad rozumem. K početí, těhotenství a porodu zdravého dítěte je nutné se včas připravit. Pro nás to znamená již dnes přijmout kategorie solidárnosti, součinnosti, spolupráce a obětování se jako vyšší formy obohacení. Tu může umožnit pouze sociální a morální účelnost. Žádná hospodářsko – finanční nebo samo-realizační, včetně finančního banditismu, levných peněz, spekulací několika tisíců a falešné naděje zhlouplé, nekritické, částečně apatické a zradikalizované milionové občanské společnosti.

Kritické hodnocení organizací (WTO, IMF, OSN apod.), projektů typu Nordstream, Hedvábná stezka a podobných národních, nespasou svět v době, kdy homeopatická menšina vlastnící téměř vše, a pseudo - demokraté a liberálové (včetně českých) kmitající z jedné strany na druhou jako kyvadlo, budou pronásledováni všude na světě absolutní většinou těch, kteří nemají co ztratit. Velkou válku, nebo malé s chaosem a apokalypsou může vyloučit vláda rozumu s pomocí následování příkladu stručně popsaného přirozeného zákona. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
30.08.2019

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2129 sec,0.0625 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,588kB