Pondělí 11 březen 2019
Jaký záměr sledují Spojené státy stažením své armády z Afghánistánu?   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:35:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Republikáni předložili americkému Kongresu návrh zákona, který má v Afghánistánu ukončit projevy nepřátelství, probíhající od roku 2001. Pokud bude zákon schválen, musí Spojené státy vyhlásit… vítězství v Afghánistánu a do 45 dnů vypracovat plán pro stažení všech amerických vojáků z této země během jednoho roku.

Cílem této iniciativy je položit „základy pro politické usmíření, které mají uskutečnit Afghánci“. Rovněž zajistí anulování povolení k použití vojenské síly proti teroristům z roku 2001, které Kongres udělil prezidentovi po útocích z 11. září. Jinými slovy, v plánu je nejen stáhnout všechny americké vojenské síly z Afghánistánu, ale také dát od toho celkově ruce pryč.

Návrh zákona stanovuje, že federální vláda vyplatí během jednoho roku finanční příspěvek v hotovosti ve výši 7,5 miliardy dolarů více než 3 milionům vojáků (tzn. 2 500 dolarů každému z nich), kteří se účastnili operací v Afghánistánu.

Máme tleskat?

Podle zákonodárců oslabuje tato nekonečná válka národní bezpečnost Spojených států, vede k rychlému nárůstu veřejného dluhu a vytváří nové nepřátele. Republikáni jsou přesvědčeni, že nastal čas na to, aby se „vyhlásilo vítězství“, kterého Američané, jak tvrdí, „dávno“ v Afghánistánu dosáhli, aby se vojáci a vojenští instruktoři vrátili domů, a do budoucna aby se „v prvé řadě zohlednily potřeby Ameriky“. Od roku 2001 bylo v Afghánistánu zabito více než 2 300 amerických vojáků a celá operace stála přes 2 biliony dolarů.

V komentáři k tomuto návrhu zákona web National Interest s uspokojením píše, že americká armáda dosáhla svých hlavních cílů. Bin Ládin je mrtvý a Al-Káida byla ochromena. Ministerstvo obrany v červnu minulého roku uvedlo: „Hrozba ze strany Al-Káidy vůči Spojeným státům, spojencům a partnerům se snížila, a několik přeživších klíčových členů Al-Káidy se zaměřilo na své vlastní přežití.“

Vše je v pořádku, jako vždy. „Podle průzkumů veřejného mínění 61% Američanů podporuje stažení vojsk z Afghánistánu. Web National Interest považuje tuto reakci za správnou, a argumenty amerických kritiků - za falešné. V opačném případě se ukazuje, že „americké jednotky by nikdy neměly opustit žádné místo, kde se objevili teroristé - nebo by se tam v budoucnu mohli objevit - protože to je recept na válku, která není omezena geograficky ani časově.“

Vítězství v Afghánistánu?

Americká armáda je v Afghánistánu od prosince 2001. Na vrcholu vojenské akce proti „teroru“ v letech 2010-2013 počet západních vojsk v této zemi přesáhl 150 tisíc osob, přičemž hlavní oporou byli Američané. Hlavní bojové jednotky Spojených států a NATO byly z Afghánistánu staženy v roce 2014. V současnosti zde zůstává mise v počtu 14 000 instruktorů a poradců aliance, a Američané stále udávají tón. Avšak vládní bezpečnostní síly mají v rámci plnění svých úkolů velmi chabé výsledky. Tálibán, který „porazili“ Američané a jejich spojenci, má pod kontrolou až 60% území Afghánistánu během dne a 85% v noci. V Kábulu neustále dochází ke krvavým teroristickým útokům.

Správní orgány Kábulu mají potíže dokonce s kontrolou nad svým hlavním městem, kde často dochází k silným a krvavým útokům. Hnutí Tálibán, které je ve válce s ISIS, se opakovaně zmocňuje provinčních hlavních měst, aby tak ukázalo, kdo je v zemi pánem.

Spojené státy vyjednávají s Tálibánem o ukončení války a již oznámily, že během několika příštích měsíců bude bezprostředně staženo zhruba dvě stě tisíc vojáků, nasazených v Afghánistánu. Jak prezident Donald Trump, který chtěl od samého začátku vojáky stáhnout, uvedl ve svém nejnovějším proslovu k národu: „Velké národy nevedou nekonečné války.“ Konečně pověst amerických generálů, jež v Afghánistánu udělali kariéru, která se zhroutí poté, co režim v Kábulu po odchodu západních vojsk rychle padne, může být obětována. Americké geopolitické zájmy jsou nade všechno.

Odkud tento nápad pochází?

Rozhodnutí ukončit vojenskou přítomnost Spojených států a jejich spojenců v Afghánistánu bylo oznámeno po jistém váhání, což před časem vedlo ke zvýšení vojenského kontingentu. To nepochybně znamená, že Spojené státy získaly jistotu v tom, že po jejich odchodu je v Afghánistánu zajištěno celkové vzplanutí. A to jistě zažehne oheň ve Střední Asii, který budou muset uhasit Rusko, Čína a Pákistán.

Aby Spojené státy způsobily co největší potíže Moskvě a Pekingu, snaží se nyní maximálně přispět k posílení pozic ISIL v severních oblastech Afghánistánu, kde nejsou Paštunové. Do těchto oblastí přepravují pomocí vrtulníků bez jakéhokoli identifikačního označení násilníky, kteří zůstali bez práce v důsledku zásahu Ruska v Sýrii. Americké zvláštní jednotky osvobozují z tálibánských vězení velitele ISIS, kteří chtějí vládnout v Afghánistánu a na paštunském území v Pákistánu, ale nemají v úmyslu zavést radikální islám na severu, ani destabilizovat Střední Asii a vehnat ji do krveprolití.

Teroristická organizace ISIL potřebuje pomoc Američanů k tomu, aby posílila svou základnu v severním Afghánistánu a přiblížila se více k Rusku, vyhnala miliony uprchlíků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii, a také vytvořila spojení s islámskými teroristy v Xinjiangu v Číně.

Návrh zákona předložený Kongresu Spojených států je signálem, že v tomto strategicky důležitém regionu bude brzy ještě více utrpení, než na Středním východě. Druhá ruská základna v Kyrgyzstánu, o jejímž vytvoření se nyní jedná v Biškeku, je v tomto ohledu mimořádně důležitá.

Sergej Latyshev

What is the Purpose of the United States for Withdrawing Troops from Afghanistan? vyšel 6. března 2019 na katehon.com. Překlad v Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2019/03/7850-jaky-zamer-sleduji-spojene-staty-stazenim-sve-armady-z-afghanistanu.htm


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Petříček? To je Koudelka z BISu v Černínském paláci   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:23:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Řekl mi kamarád a pro upřesnění dodal, že ten Koudelka zcela určitě vůbec nejpůvodněji působil ve slavném filmu Jáchyme, hoď ho do stroje.

Načež jsme se oba shodli, že úkolem jak toho Koudelky z BISu, tak toho z Černínského paláce je vybudit v lidech představu, že v Rusku se už už celá armáda třese nedočkavostí nastartovat motory svých tanků a rozjet se s nimi dobýt Evropu a Česko samozřejmě v prvé řadě, čili tak zvaně z chodu.

A že přece jen poněkud inteligentněji se vyjádřila stále ještě nová tvář STANu Farský, když v České televizi prohlásil, že není zas tak padlý na hlavu, aby si myslel, že ruská hrozba jsou dnes stále ještě tanky, ale že zato ví velmi dobře, že jsou jí ruské myšlenky. Snaha Rusů dostat to, co si myslí oni, též do českých hlav. A tady, že prý musíme nasadit vše, co máme, abychom tomu přenosu zabránili. Čili ucpali všechny kanály a škvíry, kterými by se ty ruské myšlenky a ideje mohly do těch českých hlav dostat. V čemž se náramně shodl s názorem onoho už zmíněného pana Koudelky z BISu.

Tohle ovšem mě i mého kamaráda dost zarazilo. Ucpávat kanály a škvíry před cizím to přece byla praxe režimů totalitních, a my přece, jak se nám tluče do hlavy od rána do večera, žijeme v zemi svobodné, a to až tak, že svobodnější nikdy dřív nebyla. Takže proč by se měly ty kanály a škvíry před cizimi idejemi ucpávat, když ty ideje naše jsou stokrát a možná i tisíckrát lepší a přesvědčivější, než ty ideje ruské, a v otevřeném souboji s nimi nás nemůže čekat nic jiného než naše slavné vítězství?

A navíc pújde takovéto řešení ve slavné naší tradici masarykovské, že bez diskuze není demokracie a že diskutovat se má o všem, a že jen diskuzí lze dojít k správným výsledkům. Nebo jak to kdosi vyjádřil na internetu: „Nepřátelské ideje je třeba vyvracet, a ne s nimi bojovat. Protože ten boj se v dnešním našem „svobodném“ režimu praktikuje tak, že co se mu nehodí do krámu, se zamlčí“.

Jo a abychom ten obraz ještě rozšířili. Natolik je pár lidí tohoto nového establishmentu přece jen upřímných, že nezove už tohle uspořádání demokracií, ale demokracií liberální.

To jen abyste věděli, v čem to dnes vlastně žijeme.

Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Islám toleruje otroctví aneb pár faktů o africké Mauritánií   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:18:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Když teď všechny západní pokrokáře tolik trápí rasismus, připomeňme si Mauritánii - zemi, kde minimálně 20 procent populace dodnes žije v otroctví. Otroctví bylo teoreticky zrušeno v roce 1981 (sic!), ale ve skutečnosti běží dál.

Naprostá většina otroků pochází ze skupiny Haratinů, což jsou potomci afrických černochů už v historii zotročených Araby ze severu. Arabští Berberové také doposud tvoří vládnoucí vrstvu v zemi.

Můžete třikrát hádat jaké je státní náboženství Mauritánie a jakým se řídí právem.

Autor: Martin Gust

Zdroje: theguardian.com - theguardian.com

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Asad promluvil o ekonomické blokádě Sýrie   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:16:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Syrský prezident Bašár Asad uvítal v neděli asistenta ministra zahraničních věcí Číny Čen Siaodonga a oznámil mu, že válka proti Sýrii se nyní hlavně vede ve formě ekonomických sankcí a blokád.

Informovala o tom tisková služba kanceláře Asada.

„Válka proti Sýrii začala mít nové formy, jejichž základem je blokáda a hospodářská válka. Nástroje mezinárodní politiky se dnes změnily: rozdíly, které byly dříve řešeny prostřednictvím dialogu, jsou nyní regulovány jinými způsoby. Používají se jiné metody - bojkot, odvolání velvyslanců, hospodářská blokáda, použití terorismu,“ uvádí tisková služba Asadova slova na setkání s čínským diplomatem a jeho delegací.

Podle syrského prezidenta se terorismus zmocňuje rozsáhlé oblasti a extrémistické nápady se šíří po celém světě nehledě na vzdálenost. Podle něj je boj proti terorismu nejen vojenské hledisko, je mnohem důležitější bojovat proti ideologii ozbrojenců.

„Je to právě boj proti terorismu, který nakonec povede k politickému rozhodnutí. Jakékoli rozhovory o politických rozhodnutích ve světle šíření terorismu je omyl a iluze,“ podotkl syrský prezident.

Pomocník ministra zahraničí Čínské lidové republiky se také v neděli setkal se syrským ministrem zahraničí Walidem Muallemem. Čen Siaodong informoval o podpoře Sýrie ze strany Číny v boji proti terorismu a zdůraznil, že ČLR se aktivně účastní procesu obnovy SAR. Podle čínského diplomata vyzývá Peking čínské společnosti, aby se k tomuto procesu aktivněji zapojily, a hodlá rozvíjet hospodářskou spolupráci s Damaškem.

V sobotu večer se diplomat také setkal se syrským náměstkem ministra zahraničí Faisalem Mikdadem.

Zdroj: https://sptnkne.ws/kUmS

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Spojené státy jsou podezřelé z organizování útoků na velvyslanectví Severní Koreje   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:13:09 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Spojené státy mohly 22. února zahájit útok na severokorejské velvyslanectví v Madridu. V neděli 10. března o tom napsal španělský portál El Confidencial s odkazem na své zdroje.

Vyšetřování útoku zároveň provádí policie a Národní vyšetřovací sbor Španělska. Podle jedné verze by americké zpravodajské služby mohly organizovat útok, případně ve spolupráci s bezpečnostními službami jiných zemí. Činnost útočníků připomínají akce amerických speciálních agentů v podobných operacích, uvedl zdroj bez dalších detailů. Podle pracovníků velvyslanectví útočníci mluvili korejsky. Mohou to být občané Jižní Koreje, tedy strategického spojence Spojených států.

Dříve portál informoval o tom, že skupina neznámých osob zaútočila na velvyslanectví KLDR v Madridu a ukradla počítače. V útoku podezírají přibližně 10 ozbrojených mužů. Pracovníci velvyslanectví byli spoutáni a měli náhubky, jeden z diplomatů vyskočil ze druhého patra, a tak se mu podařilo uniknout.

Jak uvedl El Confidencial, strážci pořádku zatím nevylučují žádné verze toho, co se stalo. Nicméně, jak uvedl zdroj novin, verze, podle které americká zpravodajská služba naplánovala akci, získává větší popularitu.

Noviny také připomínají, že útok nastal v předvečer summitu Spojených států s KLDR v Hanoji, který se konal 27. - 28. února. Útok může být spojen s bývalým severokorejským velvyslancem v Madridu, který byl v roce 2017 označen jako persona non grata, nebo obranným programem v Pchjongjangu (Severní Korea).

Zdroj: El Confidencial

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky podpořil bezpečný návrat syrských uprchlíků domů   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:09:05 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi včera v libanonském hlavním městě Bejrútu uvedl, že Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bude nadále poskytovat pomoc syrským uprchlíkům žijícím v Libanonu, aby se dobrovolně a bezpečně vrátili domů.

Filippo Grandi na tiskové konferenci během svého pobytu v Libanonu uvedl, že podle výsledků průzkumu agentury OSN pro uprchlíky je většina syrských uprchlíků v Libanonu ochotna vrátit se do Sýrie. Jejich obavy ohledně návratu domů se týkají především bezpečnostní situace, přístřeší, základního zabezpečení a některých právních otázek.

Grandi se vyslovil v tom smyslu, že agentura UNHCR stále spolupracuje se syrskou vládou na řešení těchto otázek. Uvedl, že během jeho předchozí návštěvy v Sýrii navštívil Damašek, Homs a další oblasti, kam se vrátili uprchlíci, a také jednal s představiteli syrské vlády o návratu syrských uprchlíků.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Střípky paradoxů (5): trochu jinak   
Pridal tk Pondělí 11 březen 2019 - 04:03:10 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V dnešním příspěvku se koncentruji na vedlejší aspekty návštěvy premiéra Babiše v USA, s ní spojené naděje a obavy, včetně SRN. V samém začátku nabízím sdělení W. Churchilla: Lež oběhne půl světa, dřív než má pravda příležitost si natáhnout kalhoty.

Ve svém příspěvku pro PL (9.3) Jan Schneider píše, že premiér Babiš nasadil – použijeme-li cyklistickou terminologii – k trháku a návštěvou Bílého domu se vzdálil svým politickým souputníkům, ale i protiputníkům. O tom, jak zmátl mnohé mediální glosátory, není možno dostatečně poreferovat, protože zmatek ještě asi poroste. Souhlasím, že zmatek poroste, vynechávám vědomě – ještě asi. Proč?

Americká administrativa, včetně CIA a desítky dalších zpravodajských služeb ví s pravděpodobností hraničící s jistotou o nás, premiéru Babišovi, včetně obvinění, EU a EK mnohem více, než se můžeme dovědět z masových médií. To má své výhody a nevýhody. Proč? Protože ve skutečnosti nemůžeme na obsahu a formě amerického vědění nic měnit. Proto bychom se měli s touto skutečností smířit. Tím i s nadějí mající hodnotu nuly, že český stát dostojí symbolu lva (ve svém znaku), a vejde do trojice: America First, Deutschland zuerst a ČR (opět) veliká. USA se nikdy nebudou radit s ČR, koho strašit, kousnout nebo sežrat. Pro odůvodnění uvádím tři analogie z USA.

Doyen amerického tisku a bývalý vedoucí redakce New York Times, John Swinton (1829 – 1901) pronesl v roce 1880 v newyorském tiskovém klubu následující: Cosi takového jako nezávislý tisk do dneška v dějinách světa neexistuje. Víte to vy a vím to i já… Jsme nástroji a vazaly bohatých mužů za scénou. My jsme panďuláci, oni tahají za provázky a my tancujeme. Náš talent, naše schopnosti a celý náš život je majetkem jiných lidí. Jsme intelektuálními prostitutkami.

Americký mediální odborník a profesor vědecké komunikace Robert W. McChesney (1952) na začátku 21. století prohlásil, že smrt žurnalismu se odehrála v uplynulých deseti letech. Privatizace médií vede v poslední době dokonce k tomu, že výběr zpráv je podřízen obsahu reklamy - vždyť přece ta je pro sdělovací prostředek hlavním zdrojem příjmů. Doporučuji se seznámit s prací nazvanou Farewell To Journalism.

Nebudu se podrobně rozepisovat o tom, co odhalil během své práce, co odmítl, včetně oficiální verze o zabití Usámy bin Ládina, nebo co znamená sdělení americké legendy investigativní žurnalistiky Seymour M. Hershe (1937):….Jsme otupělí falešnými zprávami, vzrušenými a nekompletními informacemi a nepravdivými tvrzeními, které nonstop přináší náš denní tisk, naše televize, naše online zpravodajské agentury, naše sociální média a náš prezident. V dohledu není žádný spasitel seriózních médií.

Zmiňuji se o amerických autoritách a médiích i kvůli symbolice dárku: pistole. Český jazyk obohatil angličtinu kromě Čapkova slova robot i slovem pistole (z husitského píšťala) a dolar (ze slova tolar). Němčinu slovem houfnice, krčma, bič, abych uvedl alespoň několik příkladů.

Pistole jako symbol nemůže být nikdy mužským pohlavním orgánem, jak by tvrdil Freud. Může však výstižně ukazovat, že muži je vlastní agresivní vnímání sexuality. Podobně jako může ve spojení s nápisem, Pravda vítězí vystihovat, že pravdu má jenom pistole. Pistole je totiž obrácený argument pravdy. O symbolice TGM s představenou naivní interpretací ve spojení se založením Republiky československé a manželkou TGM se nebudu z důvodu respektu k mrtvému zakladateli a živému premiérovi následnické republiky rozepisovat.

Nevím, o čem sní pan premiér, když spí, nevím, co pro něj symbolizuje pistole s několika dalšími symboly (prvorepublikovým státním znakem, lipovými květy a vyrytým datem Trumpova narození). Nehledě na skutečnost, že symboly neslouží k Freudovskému zahalování, ale jsou jakousi zkratkou, a známé teorie o podstatě a původu snu a symbolů jsou rozporuplné, mnozí vědoucí se shodují na funkci: řešení problémů. Proč? Protože sny se zabývají mnohem více našimi úzkostmi, obavami a problémy. Mnohem méně našimi úspěchy a radostmi. Je tomu proto, že základem všeho je vztah a v něm a z něho působící napětí. Jaké a čí problémy chtěl nebo mohl premiér Babiš v USA řešit, nevím. A nechci ani vědět. Protože zmatek ještě poroste. Proč? Jeden z nejznámějších konstruktérů střelných zbraní se narodil v Utahu: John Moses Browning (1855-1926). Vyvinul poloautomatickou M1911v roce 1911, a já nevím o žádném americkém vojákovi, který by ji neměl po svém boku. Protože je to součást historie státu Utah, (státní reprezentant Carl Wimmer, republikán), a Nejen to, je to součást americké historie, Utah se stal prvním americkým státem, který zařadil pistoli na seznam státních symbolů - hned vedle včely medonosné, Bonnevillského pstruha, lilie Calochortus nuttallii, stromu smrk pichlavý, racka a písně Utah, We Love Thee. V tomto kontextu se proto nacházejí šance na výhru tendrů s pistolemi v USA a pokus mormonů o vytvoření vlastního státu po ukončení mexicko-americké války v roce 1848.

Pokus o Deutschland zuerst je zatím doprovázen strachem mnohých v Evropě, včetně Němců samotných. Při bližším pohledu na America First lze ale vidět mnoho paralel. Včetně skutečnosti, že Němci nemyslí na mnoho jinak než Britové a Francouzové. Problém je ale v tom, že to nelze oficiálně přiznat. Proto Němci představují mistry v moralizování a pokrytectví. Dokazují to nejenom současný ministr zahraničí SRN svým projevem o Alianci multilateralistů, moratorium o exportu vojenské techniky do Saudské Arábie, energetická politika a dvojí metr ve vztahu k RF a ČLR. Ale i Werner Sombart (1863 – 1941), německý sociolog, historik a ekonom, řadící se ke stejné generaci jako Max Weber (Keller, J. Dějiny klasické sociologie. Vyd. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 530 s. s. ISBN 8086429520. Protestantská etika a duch kapitalismu). Werner Sombart patří k nejvýznamnějším, nejvlivnějším, ale také nejkontroverznějším německým sociologům. Kvůli sympatiím se socialistickým hnutím se až do roku 1917 nemohl stát profesorem. Dnes, kvůli příklonu k národnímu socialismu a antisemitským tendencím, které projevoval v závěru svého života, se opět ignoruje. Podobně jako otázka: Jaký je rozdíl mezi USA, SRN a ČR?

USA mají objektivně a nepopíratelně větší svobodu jednání nutnou pro ochranu národních zájmů. SRN jako stát s omezenou suverenitou nacházející se v pavučině a kuchyni bruselských předpisů, strachu samo ze sebe a Evropanů, si dovoluje měsíční ztrátu ze sankcí proti RF ve výši cca 600 mio Euro a odepsání státních úvěru ze zastavení produkce A 380.

Kromě toho riskuje, že podobný finanční debakl se dostaví s projektem podpory výroby baterií pro e-automobily a žije v naději, že může dojít k vyrovnání transatlantického partnerství s USA s pomocí SRN jako centra vztahu EU – USA. V tomto kontextu neuškodí seznámit se s nedávnými tézemi ministra zahraničí SRN Heiko Maas – Partnerschaft neu zu vermessen. Samozřejmě i s myšlenkami kandidáta na prezidenta EK, Manfreda Webera. Ten si přeje mít k roku 2021 evropskou kybernetickou gardu, evropskou vojenskou akademii (vedle americké West Point) a k roku 2030 evropskou armádu, druhou nejsilnější na světě (po USA). To proto, aby se RF a ČLR neodvažovaly rušit mírový rozvoj demokratické EU. V této souvislosti si dovoluji doporučit seznámit se s původem a obsahem slova garda, které kandidát na prezidenta EK použil. A pokusit se najít odpověď na jednu z mnoha nabízejících se otázek: Kde se bude nacházet fyzická hranice rozdělení EU a NATO v případě, že se myšlenky pana Manfreda Webera materializují? Co se bude dít uvnitř NATO během a po případném odsouhlasení návrhů a z nich vyplývajícího rizika rozdělení a dělení NATO na dvě části (evropskou a pro-americkou). Jakou pozici a roli může v této hře sehrát ČR?

Jak by mi to nebylo líto, ČR neuspěje ve své snaze odvrátit následky závislosti na hospodářství SRN. O závislosti na USA, nemluvě. Proto se mi jeví budoucnost ČR víc, než nejasnou. A EU? Genderová a migrační politika, zavedení vízové povinnosti pro občany USA od roku 2021, nespolehlivá role Polska v EU a také ve vztahu k USA, abych jmenoval alespoň několik příkladů, nedovolí EU/EK transformovat otce členských států EU do jednoho otce jednotné Evropy. Proto vidím budoucnost EU podobnou té ČR. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
10.3.2019


Střípky paradoxů (6): trochu jinak

V dnešním pokračování - Střípky paradoxů si dovoluji hned v úvodu odkaz na knihy: Lži za války a v míru. Tajná moc tvůrců veřejného mínění, autora Viktora Farkase, kterou vydala Mladá fronta v roce 2006 (Originál: Lügen in Krieg und Frieden. ISBN 80-204-1357-X) a 237 stránkovou knihu Novičok – Případ Sergeje a Julije Skripalových, autora 21 výzkumných zpráv, 12 učebních a výcvikových pomůcek a 7 knih, Ladislava Středy (1950).

Zmiňuji se o nekonečném případu Skripal & Co nejenom proto, že se blíží roční jubileum kauzy novičok v ČR, ale kvůli mediálnímu doprovodu, politice a následkům politiky (ve spojení s kauzou) na důvěru občanů k institucím státu. V neposlední řadě kvůli faktům obsaženým v doporučených knihách. Kauzu je totiž možné začít datovat již od 17. března, kdy mluvčí ministerstva zahraničí RF Marija Zacharovová prohlásila: Nejpravděpodobněji jsou zdrojem původu této chemikálie země, které od konce 90. let prováděly intenzivní výzkum látek z projektu NOVIČOK. To jsou Velká Británie, Slovensko, Česká republika a Švédsko, u Spojených států je to otázka. To neberu v úvahu vyjádření stálého zástupce RF při OBSE Alexandra Lukačeviče ze dne 15. Března: ..laboratoře na výrobu chemických zbraní skupiny novičok po rozpadu SSSR zůstaly za hranicemi Ruska, výzkum a vývoj pokračoval v dalších zemích - v Pobaltí, Velké Británii, Spojených státech, České republice a ve Švédsku.

Podobně nekonečným případem se mi jeví různé kampaně o změnách klimatu a jejich následcích pro náš život a Planetu jako takovou. S obsahem příspěvku Jiřího Weigla zveřejněného v PL (9.3) a týkajícího se kampaně za vyhlášení klimatického stavu nouze a požadavků zelených extrémistů - nastavení jiných pravidel pro financování a řízení kulturních institucí, souhlasím. Ne z ideologických, ale z faktologických a vzdělávacích důvodů, především pro signatáře ze státních a veřejných kulturních institucí ČR a členy vlády. Nechť je pro signatáře pomůckou vědecký výzkum laserových prostředí ve spojení se strunovou teorií na Pensylvánské univerzitě. Zcela určitě bude možné po úspěšné návštěvě premiéra Babiše v USA obdržet výsledky výzkumu a pokusů profesora Michael Rechtsmana zadarmo. Oč jde?

V laserovém prostředí dávají Američanům trojrozměrné objekty dvojrozměrný stín. Přičemž současně tvrdí, že trojrozměrné objekty jsou viděny jako část čtyřrozměrného objektu. A to vše ve spojení se strunovou teorií. Ta zohledňuje 10 rozměrů. Není potřeba být vědcem, aby každý se zdravým selským rozumem pochopil, že se vědátoři mýlí, že jde o marketing a o velké peníze. Žijí, podobně jako ekologičtí extrémisti z peněz, které si nezaslouží. Ignorují totiž minimálně 12 zákonů: velký zákon, zákon tvoření, růstu, smíření, odpovědnosti, vzájemnosti, koncentrace, darování, přítomnosti, trpělivosti a ocenění, příměří a inspirace.

O paradoxech spojených se sankcemi USA, s pomocí prezidenta Trumpa prezidentu Putinu, na příklad se stavbami terminálů na CNG v EU, dodávkami plynu z USA (7-8 USD/mmBtn), dodávkami plynu z RF (3,15 USD /mmBtn), a tím pomoci RF zaujmout první místo na světě v dodávkách CNG před Katarem, USA, Alžírskem a Nigerií, nemluvě.

Mlčky se obchází další paradox: tichá komunistická revoluce. Paradox proto, že se téměř vždy a všude v Evropě tvrdí, že komunisté nemohou přijít k vládní moci bez krveprolití a společenských otřesů. Nepál dokazuje opak.

Nepál, oficiálně Federativní demokratická republika Nepál, kde se chovají jaci, kde se narodil v roce 563 př. n. l. Gautama Buddha, je vnitrozemský stát ve střední části Himálaje. Národní květinou je rhododendron, národní hrdostí jsou proslulí Gurkhové, elitní vojáci, kteří používají stejně proslulý kukri nůž. Třetí hrdostí označuji vlajku Nepálu. Jako jediná na světě má neobvyklý tvar: jsou to dva spojené trojúhelníky, na nichž jsou zobrazeny slunce a měsíc. Nepál hraničí na severu s ČLR a na jihu, východě i západě s Indií. Má podle Wikipedie rozlohu 147 181 km² a 31 551 305 (červenec 2015) obyvatel. Hlavním městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus. 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou. K faktické změně ve federaci však dosud nedošlo. Za to došlo již v 2015 v Nepálu ke změnám, které by mohly zajímat nejenom českou veřejnost, ale i politiky a analytiky – amatéry, zabývající se problematikou aktuálních vojenských střetů mezi Indií a Pákistánem, nerovnost mezi prostředky, kterými disponuje Čína a Indie, v neposlední řadě monitoringem vývoje projektu Jedno pásmo, jedna cesta (OBOR).

Volby v Nepálu v 2015 vyhráli komunisté. Bez revoluce, bez výstřelu, otřesů ve společnosti a demonstrací. Škoda, že nikdo v Evropě, včetně Ukrajiny neměl čas na návštěvu nebo povolení referovat o průběhu voleb, životě a změnách v Nepálu. Tam se odehrával celé desetiletí trvající boj s maoisty (1996-2006) podporovanými ČLR. Ti uzavřeli v roce 2006 dohodu. Kontrolujíc cca 80% venkovského obyvatelstva, dohoda jim dala právo na účast v politickém životě Nepálu. KS Nepálu tak mohla vyjít na 9 let trvající cestu propagandy svých politických cílů. Svého cíle dosáhli 2015. Vítězství komunistů ve volbách s konečnou platností ukončilo boj. Za to, nejenom v ČR, ale v celé EU boj proti komunistům pokračuje celých 30 let po zavedení demokracie. Nový boj, tentokrát proti ČLR se nacvičuje. V čem spočívá změna politického režimu a klidu v Nepálu po volbách v roce 2015 a co nás učí?

Stručně formulováno: 1) Ve své podstatě se jedná o tektonickou změnu ve vysokohorském státě, nacházejícím se a balancujícím mezi dvěma světovými civilizacemi: indickou a čínskou. 2) Vstup komunistů do vlády dokazuje přesvědčivě dlouhodobou, pragmaticky prověřenou a tím prakticky neprohrávající strategii politiky ČLR. 3) Politická změna podmíněná vstupem komunistů do vlády pod vedením premiéra Khadga Prasad Sharma Oli (1952), zkráceně také K. P. Oli, obsahuje kromě odstoupení od vojenské spolupráce s Indií a USA, účasti v regionálních vojenských summitech pod vedením USA nebo Indie a zintenzivnění účasti Nepálu v projektech ČLR, změnu hospodářského jazyka. Tuto změnu způsobuje přestavba a přechod stávajícího železničního systému (indického1676 mm) na systém čínský (1435 mm). S ohledem na skutečnost, že velká část zahraničního obchodu Nepálu se realizuje přes Indii (kde cca 80% všech železničních spojení má šířku 1676 mm), změna se rovná, podle mého hodnocení, změně národního hospodářského jazyka. To i proto, že koleje široké1676 se používají pouze ve spojení Indie s Pákistánem, Srí Lanka a Bangladéš. Tím nechci ani v náznaku indikovat, že by ČR neuměla využít staré

komunistické, německé a tím i čínské standardy a vyhlásit tender na nové, ve světě ještě neexistující. 4) Ihned po převzetí vlády komunisty bylo identifikováno 10 hospodářských zón, ve kterých jsou vítány přímé investice z ČLR a podmínka zaměstnanosti. Jedná se mimo jiné o investice do zemědělství, bankovnictví a finance, vzdělání, energetika, zdravotnictví, IT a komunikační technologie, výrobní průmysl, těžba cenných kovů a jiných přírodních zdrojů, turismus a transport. Při podrobnějším pohledu lze zjistit, že ČLR se koncentruje na integraci vzdělaných a europeizovaných místních specialistů. Výsledkem je sociální podpora maoistické vlády a maximální snížení rizika sociálních nepokojů a barevných revolucí.

Pro doplnění uvádím, že 29. a 30. března 2019 se bude konat v Káthmándú investiční fórum. Cílem je seznámení se s plány a podporou vlády, potenciálními partnery a projekty. K pátku minulého týdne bylo přihlášeno cca 400 účastníků. V roce 2017 byla ČLR největším přímým investorem (s 493 mio USD za rok) a druhým největším obchodním partnerem. Plány na příštích deset let obsahují investice ve výši 17 miliard USD ročně a představují mimo jiné následující projekty: 2000 km železnic, 2000 km vysokohorských asfaltovaných cest, 5 mezinárodních letišť, 15 000 MW energie a 5 milionů turistů ročně. Podle informace člena vlády, pana Adžikary, investiční prostředky jsou již zabezpečeny vládou ČLR.

Ve stínu a kontextu uvedeného se mi jeví více než směšným vystoupení v Káthmándú (minulý týden) a prohlášení náměstka MO USA, pana Feltera. Cituji ve vlastním překladu: Některé akce spojené s iniciativou OBOR, odpovídají podle našeho hodnocení zájmům ČLR a ne zemím, ve kterých se realizují…měli bychom proto probudit ČLR ke změně své politiky. My vítáme účast ČLR založenou na všeobecně přijatých pravidlech. Nebudu pokračovat. Nedivím se, že nepálští komunisté během vystoupení pana Feltera poslouchali s asijským respektem a v duši se usmívali. Osobně neočekávám žádnou revoluci, ani barevnou v Nepálu v průběhu příštího desetiletí. Za to ale v Evropě se mi jeví v počtu barev duhy.

Zmiňuji se o Nepálu, protože diskuze o projektech Jeden pás-jedna stezka a 16+1 neutichnou. Naopak, dokáží platnost sdělení W. Churchilla: Lež oběhne půl světa, dřív než má pravda příležitost si natáhnout kalhoty. Zahraničně politická re-orientace Nepálu na ČLR, nehledě na vzdálenosti a různosti kultur a hodnot, může ale sloužit jako studijní příklad.

Studijním příkladem může sloužit i Bhútán, okraj Tibetu, země hřmícího draka. Bhútán je oddělen od nedalekého Nepálu indickým státem Sikkim. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí ČLR. V Bhútánu se nachází náhorní plošina Doglam (Doklam). O ní se ČLR a Indie přou celá desetiletí. Doglam je pustý úsek Himálají, důležitý pouze ze strategických důvodů. Jakých? V případě války mezi Indií a ČLR by z této pozice mohla čínská armáda odříznout úzkou spojnici mezi vlastní Indií a jejími sedmi odlehlejšími státy na severovýchodě. Zmiňuji se o Indii a problematice Indie - ČLR, protože jsem v ČR zaslechl hlasy týkající se zohlednění Indie jako alternativního partnera ČR, jako uspokojující prášek v problematice vztahu mezi ČR s ČLR. Jaké štěstí, že lakomost oligarchů a nedostatek peněz u malých a středních podnikatelů nedovolují jim vstoupit do budoucnosti v indické říši snů.

Kdo nemůže odolat slibům o krásné, ale vzdálené budoucnosti ČR v doprovodu Bollywood, doporučuji před odletem posoudit některé zápisy v Bhútánské ústavě. Například, že lesy musí zabírat minimálně 60 % půdy. Vysázení 108 000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016 je přesvědčivým příkladem plnění ústavní povinnosti, podobně jako vysazení 50 000 stromů během jedné hodiny v roce 2015. Tímto činem se Bhútánci zapsali do Guinessovy knihy rekordů. V Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé domácí štěstí. To vše po té, co otroctví bylo zakázáno v 50. letech 20. Století a televize a internet byly povoleny až v roce 1999.

V souvislosti s napsaným nabízím v závěru odkaz na prohlášení ČLR týkající se Venezuely, http://home.xinhua-news.com/gdsdetailxhs/share/4838380-?pageflag=iframe). Doporučuji https://baijiahao.baidu.com/s?id=1623678246807922688&wfr=spider&for=pc&isFailFlag=1 a zamyslet se nad chováním ČLR ve vztahu k investicím (nediskutují veřejně a nelitují rizika v Brazílii, Venezuele aj.), politickým zájmům v zahraničí (nevyhlašují nic, co by nebylo nebo nemohlo být dedukovatelné a týkající se Afriky, Blízkého východu, Balkánu apod.) a cílům doma (viz práce Všečínského shromáždění lidových zástupců, Střípky paradoxů (4) apod.). V neposlední řadě doporučuji provést srovnání s RF. Mnohým se může stát více méně jasným, že osud SSSR se dostal do rukou Gorbačova a Jelcina mimo jiné s pomocí chybného chování části elit doby Brežněva a převzetím mýtu, že jsou věci důležitější než mír, zvané principy. V případě, že se elity v okolí prezidenta Putina poučili z historie, bude mnohým pochopitelné chování RF v Sýrii, a že v případě Venezuely, Ukrajiny, NATO a v případě realizace plánů podobných těm, definovaných ministrem zahraničí SRN, RF nemá mnoho alternativ. Proto bude chování a konání RF pro Západ bolestivé. Výsledkem bude důkaz, že geopolitika má a musí mít přednost nad hospodářstvím. Především v době iluzí, americké výjimečnosti a v neposlední řadě v době, kdy věda pracuje na zdokonalení usmrcování lidí na dálku, na prodloužení věku, ne však na zvýšení kvality života. Proto je nezbytné se ptát, potřebujeme li opravdu dělat všechno to, čeho jsem schopni.

Již proto se mi jeví práce vědců pod vedením Michael Rechtsmana na Pensylvánské univerzitě v USA, kde lze registrovat epidemii chudoby a násilí na úrovni prvního rozměru, podobně jako práce ekologických extrémistů a médií, kterým nelze věřit, přeplacenou. Především ve srovnání se snahou a prací vůdců národů Nepálu a Bhútánu. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
10.3.2019.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1737 sec,0.0613 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,415kB