Centrum světové politiky se přesunulo ze Západu na Východ

Po summitu NATO ve Vilniusu se centrum světové politiky v těchto dnech přesunulo ze Západu na Východ – do Jakarty, hlavního města Indonésie, největší muslimské země na světě.

Do maratonu setkání „velkého asijského týdne“ patří také bezpečnostní fórum „Asociace národů jihovýchodní Asie“ (ASEAN), summit východní Asie a akce s partnerskými zeměmi dialogu ASEAN. Jsou mezi nimi Rusko, Čína a USA, tedy hlavní póly multipolárního světa, ve kterém se „asijské tygři“ sdružené v ASEAN staly dalším světovým centrem moci.

Vztahy Ruska se zeměmi jihovýchodní Asie se rozvíjejí oboustranně. A je to stále intenzivnější, i přes západní sankce.

Potvrdila to série setkání ministrů zahraničí ve formátu Rusko-ASEAN, kde Moskvu zastupuje Sergej Lavrov. Zájem o dialog lze posoudit také podle obrovského davu novinářů, který ruského ministra v Jakartě sleduje jako jednoho z hlavních účastníků.

Na těchto setkáních se diskutuje o mnoha věcech. Včetně stále naléhavější otázky zahájení konzultací o přechodu na národní měny při vzájemném zúčtování.

Západ se přitom nepřestává Asii vydírat. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který přiletěl do Jakarty, naznačil asijským státům, které se sankční války neúčastní, že by mohly být předmětem sekundárních amerických sankcí.

„Spojené státy a jejich spojenci v NATO s podporou jednotlivých regionálních hráčů dnes tvrdohlavě prosazují linii zavedení struktur alternativních bloků, a to i pod značkou „Indo-Pacifik“. Tyto závazky nejsou zaměřeny na spolupráci, ale na odstrašování a konfrontaci,“ řekl Sergej Lavrov v rozhovoru pro indonéské noviny „Kompas“.

Přitom porovnáváme summit NATO ve Vilniusu a setkání v Jakartě můžeme dospět k hlavnímu závěru, že tyto dvě události se od sebe zásadně liší.

Radikálně se liší zcela ve všem: ve svých cílech a záměrech, agendě, atmosféře, obecné vizi toho, jak by se měly budovat mezinárodní vztahy a jaké otázky by měly být považovány za prioritu pro zajištění bezpečnosti.

Pokud se ve Vilniusu všechno točilo kolem Ukrajiny a diskutovalo se io způsobech, jak omezit Rusko a Čínu, tak v Jakartě se udělalo vše proto, aby se nemluvilo o Ukrajině a prohluboval se dialog s Ruskem a Čínou a nevstupovalo se s nimi do konfrontace.

Východ opět připomněl Západu, že na světě je tisíc problémů a nejen Ukrajina, které Západ vůbec nezajímají, ale které velmi znepokojují multipolární nezápadný svět. Jde o obnovu globální ekonomiky, vytvoření nediskriminačních podmínek pro podnikání, stabilizaci dodavatelských řetězců pro zboží a služby, odstranění mezery v ekonomickém rozvoji, bezjadernou zónu v jihovýchodní Asii, ochranu životního prostředí, boj proti epidemiím a zabezpečení energetické a potravinové bezpečnosti.

Všechny tyto otázky jsou součástí komplexní koncepce bezpečnosti, regionální i globální. Cena za neřešení těchto problémů je pro svět stále vyšší.

Ve skutečnosti o tom v těchto dnech v Jakartě mluví. Mluví o tom, o čem ve Vilniusu zarytě mlčeli.

Sergey Strokan