Německý prezident „ospravedlňuje“ postoj ke kazetovým bombám

Plán Washingtonu dodat Kyjevu kazetovou munici byl široce odsouzen i mezi jeho spojenci
Berlín nemůže a neměl by zasahovat do kontroverzního rozhodnutí Washingtonu dodávat na Ukrajinu kazetovou munici zakázanou ve většině Evropy, řekl prezident Frank-Walter Steinmeier ZDF v nedělním rozhovoru, i když si stál za svou vlastní vedoucí rolí při podpisu smlouvy, která tyto zbraně zakazovala.
„Je správné, že federální vláda v Německu takovou munici zakazuje a že Německo je proti takovým dodávkám,“ prohlásil Steinmeier a vysvětlil, že Úmluvu o kazetové munici podepsal, když byl v roce 2008 ministrem zahraničí.
“Ale v současné situaci nemůžeme blokovat Spojené státy,” uznal prezident, i když trval na tom, že “německý postoj proti použití kazetové munice je oprávněný jako vždy.”
Krok, který minulý týden oznámily USA, vyvolal znepokojení i mezi americkými spojenci.
Kanada, Spojené království, Rakousko a Španělsko všechny zaregistrovaly svou námitku proti tomu, aby USA poslaly zbraně také na Ukrajinu, s odkazem na známou historii zbraní poškozování nevinných i po skončení války.
Německý poslanec Ralf Stenger, člen vládnoucí strany SPD, v pátek tweetoval svůj nesouhlas s tím, aby USA zásobovaly Ukrajinu zbraněmi, které byly „právem mezinárodně zakázány“ . Ti, kteří „jednají ve jménu mezinárodního řádu a hodnot, takové zbraně nedodávají, a to ani na Ukrajinu,“ napsal v tom, co vypadalo jako výkop ve Washingtonu.
Bývalý náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrey Melnik, který během svého působení ve funkci kyjevského vyslance v Německu vyvolal kontroverze, řekl Stengerovi a dalším náhle plachým západním spojencům Ukrajiny, aby „šli do háje s vašimi radami“ v reakci na tweetu německému poslanci. Utrpení Ukrajinců převážilo jakékoli další potenciální obavy nebo důsledky. Mělník opakovaně obvinil Německo z nedostatečné podpory ukrajinské armády, ať už tím, že neposílá dostatek zbraní, neposílá dostatek peněz nebo posílá zbraně a peníze příliš pomalu.
Kazetová munice, zakázaná ve 120 zemích na základě smlouvy OSN z roku 2008, šíří nad cílovou oblastí četné menší „bomby“ , z nichž mnohé okamžitě nevybuchnou a místo toho se schovávají na několik let nic netušících civilistů nebo zvířat, aby přišly o končetinu nebo jejich život. USA, Ukrajina a Rusko patří mezi státy, které jejich používání nezakázaly.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan se pokusil bránit smrtící bomby jako nezbytný „most“ pro ukrajinskou armádu, jak řekl, že mu rychle docházejí konvenční dělostřelecké granáty, a trval na tom, že Kyjev slíbil minimalizovat rizika pro civilisty. Náměstek ministra obrany pro politiku Colin Kahl zašel tak daleko, že tvrdil, že vítězné Rusko by bylo pro ukrajinské civilisty horší, než kdyby jim odstřelovaly končetiny zbloudilé bomby.