Agresorské a okupační uskupení NATO po střetech pošle do Kosova další vojáky

Rozhodnutí bylo oznámeno po násilném sporu mezi “mírovými silami NATO” a místními Srby
Blok NATO rozmístí 700 dalších údajných “mírových sil” do Kosova, kde bylo 30 vojáků zraněno při střetech s místními srbskými demonstranty. Další prapor bude uveden do stavu nejvyšší pohotovosti v případě další eskalace.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil tento krok během úterního tiskového brífinku s tím, že nasazení bylo reakcí na nedávné „útoky“ na mírové síly, které jsou podle něj „nepřijatelné“.
Stoltenberg vyzval představitele Prištiny a Bělehradu, aby podnikli „konkrétní kroky“ k deeskalaci situace, a řekl, že by se obě strany měly zúčastnit dialogu zprostředkovaného EU.
Násilné střety mezi místními Srby a kosovskými silami NATO (KFOR) propukly poté, co se mírové jednotky pokusily rozehnat demonstranty protestující proti inauguraci albánského starosty v oblasti se srbskou většinou. Patová situace si vyžádala desítky zranění na obou stranách.
K nepokojům došlo poté, co místní Srbové, kteří dlouho usilovali o autonomii v Kosovu, bojkotovali volby podporované Prištinou v několika regionech odtržené srbské provincie. Navzdory účasti nižší než 4 % místní úřady přijaly hlasy jako legitimní a vyhlásily volbu čtyř albánských starostů.
Okupační jednotky KFOR byly poprvé ustaveny v roce 1999 v návaznosti na intervenci NATO do kosovského konfliktu jménem kosovských Albánců a měsíce trvající bombardovací kampaň bloku v Srbsku. Síla sestávala z asi 50 000 vojáků na vrcholu, ale od té doby klesla na dnešních asi 3 700 vojáků.
Kosovo zažilo od války v roce 1999 několik vln nepokojů. V roce 2008 albánské úřady podporované Západem jednostranně vyhlásily nezávislost na Bělehradě. Tento krok rychle podpořily Spojené státy a mnoho dalších západních zemí. Rusko a Čína patří mezi státy, které nadále považují Kosovo za součást Srbska.
Moskva uvedla, že NATO je z velké části zodpovědné za nedávný nárůst nepřátelství. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila alianci, že se stala „zdrojem zbytečného násilí“ a „faktorem eskalace“ v regionu. Vyzvala blok, aby „umlčel svou falešnou propagandu“ proti místním Srbům, kteří byli podle ní neprávem obviňováni z vyprovokování incidentů.