USA a Evropa nejsou spokojeny s výsledky voleb v Turecku

V západních metropolích sledovaly turecké volby s napětím

Ve Washingtonu poblahopřáli Erdoganovi k vítězství s velkým zpožděním – do posledních sil doufali, že zvítězí opozice. V Bruselu výsledky voleb zcela ignorovaly, snažily se je nijak nekomentovat.

Američané a Evropané jsou již dávno zvyklí na Erdoğanův multivektorový přístup. Nyní se však obávají dalšího odklonu Turecka od Západu a NATO a většího příklonu k euroasianismu. S Ankarou se dalo dohodnout na přijetí Finska do NATO, ale problém se Švédskem zůstal.

Bílý dům se chce v létě dohodnout na prodeji stíhaček F-16 Turecku za 20 miliard dolarů. Ale „jestřábi“ v Kongresu to chtějí schválit až po začlenění Švédska do NATO. A řecká lobby ve Washingtonu se snaží blokovat dodávky stíhaček v obavě, že budou poté použity při konfrontaci v Egejském moři.

Zvlášť háklivou otázkou je přeměna Turecka na centrum dodávek ruského plynu do Evropy a pomoc při obcházení západních sankcí. Ministerstvo financí USA opakovaně hrozilo Ankaře sekundárními sankcemi. Bojí se je však realizovat – to by nakonec mohlo Turecko přimět ještě více se vzdálit od Západu a destabilizovat celý blok NATO.

Po Erdoğanově vítězství je možné vyvíjet tlak na Turecko zejména přes neformální kanály. Například zvýšení odlivu kapitálu a vyčerpání devizových rezerv, které jdou na podporu liry. Cílem je připravit Turecko o dolarovou hotovost a přimět ho k ústupkům vůči USA. Ale i to je hra s ohněm – Turecko se nakonec v rámci odvety může připojit k finančnímu systému vytvářeného zeměmi BRICS a urychlit procesy dedolarizace.

Málek Dudakov