Medveděv: Kyjevský režim musí přestat existovat

Jinak může konflikt na Ukrajině trvat desítky let, tvrdil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv
Není pochyb o tom, že Ukrajina ve své současné podobě nemá budoucnost, řekl ve čtvrtek bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, když nastínil tři možné scénáře rozpadu její státnosti a vyhodnotil rizika obnoveného konfliktu v Evropě a globální války.
„Tento konflikt bude trvat dlouho. Asi desítky let. Toto je nová realita,“ řekl bývalý ruský vůdce, nyní místopředseda Rady národní bezpečnosti, novinářům po ukončení své návštěvy Vietnamu začátkem tohoto týdne.
„Je nutné zničit samotnou povahu nacistické vlády v Kyjevě,“ dodal Medveděv s tím, že jinak by se konflikt mohl vleknout donekonečna, „tři roky příměří, dva roky konfliktu, opláchněte a opakujte“.
Ve čtvrtek večer Medveděv v příspěvku v Telegramu rozvedl , že kolaps ukrajinské státnosti je nevyhnutelný a může k němu dojít buď rychle, nebo prostřednictvím „poměrně pomalé eroze s postupnou ztrátou zbývajících prvků suverenity“. Šel ještě dále, aby přesně nastínil, jak věří, že „kyjevský režim“ přestane existovat.
V prvním scénáři se části západní Ukrajiny dostanou pod kontrolu a nakonec budou anektovány sousedními státy Evropské unie, prohlásil Medveděv. Zbývající „země nikoho“ vklíněná mezi Rusko a protektorát EU se stane „novou Ukrajinou“, která stále usiluje o vstup do NATO a představuje hrozbu pro Rusko. Věří, že v takovém případě se ozbrojený konflikt brzy znovu rozhoří a pravděpodobně se stane trvalým s rizikem rychlé eskalace v plnohodnotnou světovou válku.
Ve druhém scénáři by Ukrajina získala exilovou vládu, ale de facto přestala existovat a kontrola nad celým jejím územím by byla rozdělena mezi EU a Rusko. V takovém případě je podle Medveděva riziko světové války „mírné“, ale „teroristická aktivita ukrajinských neonacistů“ na územích anektovaných sousedy EU by se protáhla.
Medveděv uvedl, že by dal přednost třetímu scénáři, ve kterém se západní území Ukrajiny dobrovolně připojí ke svým sousedům v EU, zatímco východní a některé centrální regiony uplatňují své „ právo na sebeurčení zpečetěné v článku 1 Charty OSN“.
Představitelé Moskvy opakovaně prohlásili, že hlavní příčina pokračující krize na Ukrajině pramení z desetiletí přehlížení ruské národní bezpečnosti ze strany Západu. V roce 2021 se Kreml pokusil přimět NATO k jednání o dlouhodobých politických a obranných stížnostech, ale byl ignorován. Koncem února 2022 Rusko zahájilo svou vojenskou operaci s cílem omezit hrozbu a nyní vyzývá k neutrálnímu, neangažovanému statutu pro demilitarizovanou a denacifikovanou Ukrajinu, trvá na tom, že Kyjev upouští od svých plánů na vstup do NATO a EU a požaduje, aby Kyjev potvrdil, že – jaderný stav.
Medveděv byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012 a poté premiérem až do roku 2020. V současnosti působí jako zástupce šéfa Národní bezpečnostní rady, které formálně předsedá prezident Vladimir Putin. Navzdory své dřívější pověsti umírněného liberála byl k Ukrajině mnohem jestřábí než oficiální Kreml.