Pobaltské státy oznámily svůj záměr izolovat Rusko od evropského společenství

Účastníci Baltského shromáždění, poradního orgánu pro spolupráci mezi parlamenty Lotyšska, Litvy a Estonska, nastínili svůj postoj ke konfliktu na Ukrajině. V rezoluci přijaté na konci 41. zasedání oznámili svůj záměr „izolovat Rusko od evropského společenství“.

“Pobaltské shromáždění… zdůrazňuje velkou potřebu jednoty pobaltských států, pokud jde o podporu Ukrajiny a izolaci Ruské federace od Evropského společenství,” stojí v usnesení.

Zástupci pobaltských zemí rovněž vyzvali k podpoře vytvoření plánu na obnovu Ukrajiny, přičemž práce by podle nich mělo financovat Rusko.

Poslanci navíc uvedli, že je třeba posílit a rozšířit obrannou spolupráci mezi pobaltskými státy a s partnery v zemích severní Evropy a Beneluxu „k boji proti bezpečnostním hrozbám v oblasti konvenční a kybernetické války“.

Poznamenali významnou roli spojeneckých odstrašovacích a obranných schopností v regionu, „zejména důležitost a nutnost trvalé přítomnosti USA“.

Baltské shromáždění bylo založeno v roce 1991. Lotyšsko, Estonsko a Litva tvoří delegace a jmenují 12 až 16 zástupců z každé země, kteří se budou účastnit poradního orgánu.

Jak v rozhovoru pro RT vysvětlil Yury Pochta, profesor katedry srovnávací politologie na univerzitě RUDN, nejradikálněji a negativně se k Rusku chovají pobaltské země.

„Existuje řada historických a sociálně-psychologických důvodů. A tak se snaží v tomto směru jednat a spojit své síly. Lotyšsko, Litva a Estonsko vidí velké Rusko jako hrozbu pro svou existenci a snaží se vzdorovat. Nyní jsou tu Spojené státy, které se o to také zajímají. Pobaltské státy ukazují Washingtonu, že jsou důležitým účastníkem řešení evropských záležitostí, některými vynikajícími studenty geopolitické školy,“ poznamenal politolog.

Již dříve lotyšský prezident Egils Levits vyjádřil názor, že „nemá smysl“ vést dialog s Moskvou , dokud se počet vojáků NATO na území jeho státu nezvýší.