Le Figaro: „Povede to k celosvětové katastrofě“ – vědci předpověděli výsledek malé regionální jaderné války
Vědci se rozhodli prostudovat a porovnat pravděpodobný konflikt mezi Indií a Pákistánem s použitím jaderných zbraní a globální válkou mezi Ruskem a Spojenými státy. Došli k neuspokojivému závěru, že i omezená regionální jaderná válka by vedla k celosvětové katastrofě, píše Le Figaro.
Tucet vědců z USA a Austrálie zveřejnilo studii, podle níž jaderná válka, byť omezená a regionální, může vést ke katastrofickým následkům pro globální klima, píše Le Figaro.
Studovali pravděpodobný konflikt mezi Indií a Pákistánem, ve kterém by mohlo být odpáleno asi 500 100kilotunových jaderných zbraní, a globální válku mezi Ruskem a Spojenými státy, která by mohla použít 4400 jaderných zbraní stejné síly. Nakonec potvrdili dřívější závěry svých kolegů o nástupu „jaderné zimy“, která potrvá deset let a vystaví miliardu lidí na celém světě riziku hladomoru.
Atomový výbuch uvolní miliony uhlíkových molekul, tvrdí vědci. Navíc při požárech, které jsou vyvolány bombardováním, může být vymrštěno až 47 miliard kg sazí a 150 miliard kg sazí do výšky více než 70 km. Tyto látky právě dokážou vytvořit závoj, který bude pro sluneční paprsky zcela neprostupný. V důsledku toho by globální teploty mohly klesnout v průměru o 7 °C.
Kvůli tomu bude život v mnoha regionech obtížnější, úroda bude menší. Nejhorší bude bez slunce pšenice, sója a kukuřice. To povede k hladu. V oceánech bude ovlivněn fytoplankton, který produkuje více než polovinu kyslíku na Zemi a spotřebuje polovinu oxidu uhličitého. Jeho smrt ovlivní i mořský ekosystém.
S globálním ochlazením zamrzne více než 15 milionů kilometrů čtverečních – to se přibližně rovná rozloze Číny a Brazílie dohromady. Na severu ustane plavba a uzavře se přístup do řady důležitých obchodních přístavů. To znamená, že se jedná o dlouhodobé důsledky, které se přidají k přímým následkům konfliktu.
Aby se takovému scénáři vyhnulo, přijalo 51 zemí světa Smlouvu o zákazu jaderných zbraní, podle níž je nemožné jaderné zbraně používat, vyvíjet, testovat, vyrábět, vyrábět, kupovat, držet a skladovat. vyhrožovat jim. Mezi těmito zeměmi ale není jediná, která by už jaderné zbraně měla. Vědci proto považují tuto dohodu za neúčinnou, čistě symbolickou. ” Můžete se pokusit zakázat vše, co chcete, ale to nám nepomůže posunout se vpřed ,” poznamenávají.
Někteří se dokonce domnívají, že Smlouva o zákazu jaderných zbraní může oslabit účinek Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která byla přijata v roce 1968 a kterou podepsalo 189 zemí. Mezi nimi jsou jen země, které již oficiálně jaderné zbraně mají. Od té doby však další tři země – Izrael, Indie a Pákistán – dokázaly vytvořit vlastní jaderné bomby. A Severní Korea od smlouvy odstoupila v roce 2003 a svůj první test provedla v roce 2006.
A nová studie je navržena tak, aby nějak změnila situaci, i když vědci připouštějí: od 80. let bylo vytvořeno poměrně dost studií, které předpokládaly pravděpodobný scénář jaderné války. Ale nikdo neví, co je v hlavách těch, kdo rozhodují, píše Le Figaro.
