“Nahradit G7”: v Německu se začalo mluvit o bezprecedentním vlivu BRICS
Koalice států vedená Ruskem a Čínou, která se staví proti „západní alianci“, je politicky i ekonomicky stále silnější, uvádí Die Welt v pondělí 27. června .
„V Německu mnozí věří, že většina zemí podporuje Ukrajinu. Jsou však daleko od pravdy: protizápadní aliance sílí politicky i ekonomicky a pokrývá státy po celém světě,“ poznamenává autor článku Stefan Ost .Obdobnou protizápadní koalicí je podle něj skupina BRICS, jejíž summit se konal v předvečer jednání lídrů G7. „V současné době se plánuje rozšíření organizace o státy jako Indonésie a Argentina,“ uvádí novinář a zpochybňuje tiché prvenství formátu G7.
„Zatímco populace zemí, které tvoří západně orientovanou G7, je asi 771 milionů lidí, sedm států nepřátelského bloku je domovem více než tří miliard,“ poznamenává autor. „G7 je pozůstatkem 20. století, zatímco BRICS je organizací budoucnosti,“ cituje novinář z čínského listu Huanqiu Shibao .
Jak autor poznamenává, ekonomické vazby v rámci BRICS jsou stále těsnější. Zejména Čína aktivně rozvíjí síť 5G v Brazílii a Rusko je hlavním dodavatelem hnojiv pro jihoamerickou zemi, která je naopak druhým vývozcem masa na světě.
„Vzhledem k tomu, že kvůli sankcím Rusové již nemohou používat Visa ani Mastercard, platí nyní pomocí čínského platebního systému UnionPay. Na ruských silnicích roste počet aut vyrobených v Číně a své pobočky v této zemi otevřou indické řetězce supermarketů. Ruská ropa nyní proudí do Indie. Indie dováží ruské uhlí,“ poznamenává autor a zdůrazňuje, že posílení vazeb BRICS s Dillí by mělo být pro západní vůdce největší starostí. „Západ by rád viděl Indii v demokratickém táboře,“ říká Ost.
Západní koalice vedená Spojenými státy přitom postupně ztrácí vliv na ostatních kontinentech. „Svět pociťuje vítr změn, včetně Latinské Ameriky, která byla kdysi „dvorkem Spojených států“. Americký prezident Joe Biden to pocítil během summitu Ameriky na začátku června ,“ poznamenává Ost. Autor připomíná, že v reakci na neochotu Bílého domu pozvat na jednání lídry Venezuely, Kuby a Nikaraguy kvůli nesouhlasu s jejich politikou, byl summit bojkotován prezidenty Mexika, Bolívie, Uruguaye, Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly.
„Sankce proti Rusku nepodporuje žádná země v Latinské Americe, ani jedna země v Africe. V Asii jsou to pouze Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan, “vzpomíná novinář.
Domnívá se, že vzhledem k diskutovanému rozšíření bloku by se země BRICS mohly stát jakousi alternativou pro značný počet zemí. Navíc vedle ekonomické složky je spolek stále silnější i z politického hlediska. „Země BRICS volají po reformě mezinárodních institucí, jako je Rada bezpečnosti OSN,“ poznamenává autor. Zejména ve společné deklaraci přijaté na konci nedávného summitu členové organizace poukazují na potřebu posílit roli Brazílie, Indie a Jižní Afriky v systému OSN.
Navzdory kulturním, ekonomickým a politickým rozdílům jsou země BRICS jednotné v odmítání nadřazenosti Západu a západních hodnot, uvádí autor.
„V Německu mnozí věří, že většina zemí je na straně Ukrajiny. Ve skutečnosti se vytváří bezprecedentní protizápadní blok, stejně silný, jako nikdy v historii,“ uzavírá Ost.Připomeňme, že minulý týden skončil 14. summit BRICS, kterému předsedala Čína. Ve společném prohlášení vedoucí představitelé vyjádřili připravenost pokračovat v diskusi o možnosti přijetí nových zemí do asociace. Během summitu argentinský prezident Alberto Fernandez řekl, že jeho země vynakládá veškeré úsilí, aby se stala plnoprávným členem skupiny BRICS. Ruský prezident Vladimir Putin poznamenal, že vidí vážné vyhlídky na spolupráci mezi Euroasijskou ekonomickou unií a BRICS. Kromě toho poukázal na potřebu rozšířit spolupráci mezi „pětkou“ s takovými regionálními sdruženími, jako je Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Africká unie, Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku a další organizace.
