6. 7. 2022

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

VLASTNÍ AUTO? V EU BRZY LUXUS URČENÝ JEN PRO PAPALÁŠE

EU se pokouší prosadit zákaz prodeje klasických aut od roku 2035. Zastánci tohoto šíleného návrhu tvrdí, že to ani nepoznáme, že pouze budeme mít místo klasického auta elektromobil. Já to ale vidím jinak.

Už toho bylo napsáno hodně o nesmyslnosti nuceného používání elektromobilů. O tom, jak je těžba surovin pro jejich výrobu ekologicky náročná, jaké vznikají při jejich dobíjení energetické ztráty nebo že je jejich životnost prachbídná, zejména pokud nemáte k dispozici luxus vytápěné garáže.

Proto mi přijde naprosto šílené, aby někdo prosazoval nucený přechod na elektromobily. Přesto se o to Brusel pokouší. To tažení proti „třídnímu nepříteli jménem řidič“, o němž jsem psal loni, nyní postoupilo do další fáze a Europarlament formálně odhlasoval zákaz prodeje klasických aut od roku 2035. Poměrně dost už se to probíralo i v médiích, avšak téměř tam nezazněl jeden z hlavních problémů: že elektromobily nebude z čeho nabíjet.

EU se kromě aut také snaží omezovat některé energetické zdroje, především uhelné elektrárny. Ty jsou přitom jedním z největších (cca 40 % elektřiny v ČR) a nejstabilnějších zdrojů a rozhodně není možné je (alespoň ve středoevropských podmínkách) plně nahradit větrnými či solárními elektrárnami, u kterých velmi kolísá množství dodávané energie. To znamená, že pokud by se alarmistům podařilo odstavit všechny uhelné zdroje, tak by za prvé výrazně kleslo množství elektřiny dodávané do sítě, což by vedlo k výraznému růstu cen elektřiny (což již vidíme) a za druhé by se výrazně zvýšil tlak na přenosovou soustavu (kvůli kolísání dodávané energie) a často bychom se dostávali přinejmenším na hranu black-outu.

Pokud si obě tendence (odstavování elektráren a tlak na elektromobilitu) promítneme do budoucnosti a spojíme si jejich důsledky, vyjde nám z toho jedna znepokojivá skutečnost.

Jak jsem již zmínil, tvoří uhelky okolo 40 % našich energetických zdrojů. I kdybychom přestali elektřinu prodávat do zahraničí, pořád by tu po jejich odstavení zbyl výrazný deficit, který bychom zatím neměli jak nahradit. S rostoucí elektromobilitou by ale výrazně rostla poptávka po elektřině. A záhy bychom narazili na zásadní problém – elektromobily nebude z čeho dobíjet, protože by nás to neustále dovádělo k black-outu.

Z toho důvodu je zřejmé, že ti, kdo klimatickou ideologii zavádějí do veřejného života (nemyslím ty „stávkující“ děti, které tomu ve své naivitě doopravdy věří, nýbrž ty, kdo pod touto ideologií skutečně vidí tu vážně míněnou koncepci), již nyní nepočítají s tím, že by individuální automobilová doprava zůstala dostupná pro širokou veřejnost.

Elektroauta by v tom případě byla zjevně určena jen pro hrstku papalášů – my ostatní bychom je měli buď přímo zakázaná, nebo bychom si jejich nabíjení nemohli dovolit. To je podle mého názoru velmi znepokojivý ukazatel a zároveň významný argument, který bychom měli ukazovat všem, kdo jsou přesvědčeni, jak „to s námi EU myslí dobře“.

Autorem článku je RNDr. Jan Sedláček, přírodovědec a předseda Národní mládeže.

Tento článek je upravenou kapitolou z jeho knihy „Klimatická ideologie vs. ochrana přírody“, kterou můžete objednávat zde.

 

Sdílet: