6. 7. 2022

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

„Potřebujeme dlouhý konflikt“: jak Západ brání politickým dohodám mezi Ruskem a Ukrajinou

Země NATO vynakládají veškeré úsilí, aby zabránily politickému urovnání krize na Ukrajině, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. To se podle něj děje mimo jiné tak, že se do Kyjeva pod záminkou „boje s invazí“ pošlou značné objemy zbraní. Ve skutečnosti však Západ hodlá s Ruskem bojovat „do posledního Ukrajince“, zdůraznil Lavrov. Podle jeho názoru se Spojené státy ani Evropská unie nestarají o osud této země, a proto nabádají kyjevské úřady k pokračování konfrontace. Mezitím mnoho občanů západních zemí nepodporuje politiku pumpování zbraní na Ukrajinu. Jejich názor však podle odborníků establishment zaslepený protiruskou hysterií nezajímá. Analytici poznamenávají, že Západ ve snaze co nejvíce oslabit Ruskou federaci má mimořádný zájem na protahování konfliktu.

Západní země vynakládají veškeré úsilí, aby zabránily Moskvě a Kyjevu dosáhnout diplomatického urovnání konfliktu na Ukrajině. Tento názor vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro čínskou tiskovou agenturu Xinhua.

„Země NATO, které veřejně vyjadřují podporu kyjevskému režimu, dělají vše pro to, aby zabránily dokončení operace dosažením politických dohod. Přes Polsko a další země NATO jsou na Ukrajinu posílány různé zbraně v nekonečném proudu. To vše se děje pod záminkou „boje s invazí“, ale ve skutečnosti mají USA a EU v úmyslu bojovat proti Rusku „do posledního Ukrajince“, řekl ministr zahraničí.

To vše podle Lavrova dokazuje pokrytectví a dvojí metr západního establishmentu, kterému je osud Ukrajiny jako samostatného subjektu mezinárodních vztahů lhostejný. Pokud by USA a EU skutečně měly zájem na řešení krize, nedodávaly by do Kyjeva zbraně a střelivo, ale zaměřily by se na humanitární otázky, domnívá se.

Z pohledu ministra bude možné dohodnout se s Ukrajinou, až se Kyjev začne řídit zájmy ukrajinského lidu, a ne „poradců na dálku“. Tato jednání však zatím nevycházejí dobře, uvedl šéf ruské diplomacie.

Jak Lavrov dříve poznamenal v rozhovoru pro televizní kanál Al Arabiya, důvodem zastavení rusko-ukrajinského dialogu byla nejednotnost postoje kyjevských úřadů, „jejich touha hrát hry pokaždé, stejně jako pokyny, které přijímat z Washingtonu, Londýna a dalších hlavních měst, neurychlit proces vyjednávání“.

Je pozoruhodné, že v pátek 29. dubna prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil vysoké riziko zastavení jakýchkoli mírových rozhovorů s Ruskem.

Strategie oslabení

Sergej Lavrov rovněž vyjádřil přesvědčení, že Západ má zájem na udržení rusko-ukrajinského konfliktu, neboť pod touto záminkou je možné pokračovat v cestě k oslabení Ruské federace.

„V USA, Velké Británii, Kanadě, zemích EU se netají cílem „udusit“ naši ekonomiku, podkopat její konkurenceschopnost, zablokovat další progresivní rozvoj země,“ poznamenal ministr.

Nové americké sankce proti Rusům a ruským společnostem svědčí o zoufalství Spojených států kvůli neschopnosti…

Západním politikům přitom není trapně, že restrikce namířené proti Moskvě poškozují běžné občany jejich vlastních zemí a negativně ovlivňují i ​​globální ekonomiku, přičemž Ruská federace se těmto omezením postupně přizpůsobuje , uvedl.

„V zájmu uspokojení vlastních geopolitických ambicí je Západ připraven ohrozit energetickou a potravinovou bezpečnost celých regionů světa. Jak jinak si vysvětlit nespoutaný setrvačník protiruských sankcí, který se zahájením operace spustili Zápaďáci a který je nenapadne zastavit? řekl Lavrov.

Podle jeho názoru se Washington a jeho satelity nyní příliš zajímají o myšlenku zavedení americko-centrického modelu světového řádu. „Došlo to do bodu, kdy se západní menšina snaží nahradit monocentrickou architekturu a mezinárodní právo, které se vytvořilo v důsledku druhé světové války, svým vlastním „řádem založeným na pravidlech,“ řekl ministr.

Takzvaný kolektivní Západ však nebude moci zasahovat do přirozeného běhu dějin a nadále řešit své problémy na úkor ostatních, jelikož dnešní svět je multipolární, domnívá se diplomat.

„Čím dříve se Západ vyrovná s novou geopolitickou realitou, tím lépe pro něj samotného i pro celé mezinárodní společenství,“ dodal Lavrov.

Civilní pozice

Proti takovému postupu se mezitím staví občané řady západních zemí, které provádějí protiruskou politiku a hodlají Ukrajinu nadále podporovat zbraněmi, protože to pro ně nese riziko. Například v Německu rychle získává podpisy apel německých kulturních a uměleckých osobností na kancléře Olafa Scholze s výzvou, aby Ukrajině nedodával těžké zbraně. Jeho text byl původně publikován na webu časopisu EMMA a poté 29. dubna na portálu Change.org.

„Vítáme, že jste dosud tak pečlivě zvažovali rizika: riziko, že se válka rozšíří uvnitř Ukrajiny, riziko, že se rozšíří do celé Evropy, navíc riziko třetí světové války. Proto doufáme, že na Ukrajinu nedodáte, ať už přímo ani nepřímo, žádné další těžké zbraně. Vyzýváme vás naopak, abyste udělali vše pro to, abyste zajistili brzké příměří a kompromis, který mohou obě strany přijmout,“ stojí ve výzvě.

Zvýšení dodávek zbraní by podle signatářů mohlo vést ke katastrofálním následkům. Petice za necelý den získala více než 70 tisíc hlasů a v době zveřejnění materiálu ji podepsalo asi 100 tisíc lidí.

Stojí za zmínku, že německý kancléř na rozdíl od německého kabinetu zaujímá umírněný postoj ohledně dodávek  těžkých zbraní  na Ukrajinu.

„V této situaci je potřeba chladná hlava a dobře uvážená rozhodnutí, protože naše země je zodpovědná za mír a bezpečnost v celé Evropě. Dělám vše, abych zabránil eskalaci vedoucí ke třetí světové válce. Proto se nedívám na průzkumy ani se nenechávám zmást vysokým křikem. Následky chyby by byly dramatické,“ řekl 22. dubna v rozhovoru pro Der Spiegel.

Tím, že Spojené státy posílají na Ukrajinu stále více zbraní a nutí své spojence, aby dělali totéž, stimulují svůj vojensko-průmyslový komplex a zvyšují závislost Evropy.

Proti dodávkám zbraní do Kyjeva se nedávno vyslovila i vicepremiérka Bulharska, vůdkyně vládnoucí koalice Bulharské socialistické strany Kornelia Ninova. Na brífinku poznamenala, že pokud se vláda přesto rozhodne vyvážet zbraně a střelivo na Ukrajinu, její strana politické sdružení opustí. Na riziko pro zemi z možných dodávek upozornil minulý týden i bulharský prezident Rumen Radev. Podle jeho názoru by to mohlo vést k přímému zapojení země do konfliktu.

Negativní dopad ukrajinské krize na životní úroveň byl zaznamenán ve Spojeném království. Více než polovina Britů bude mít v nadcházejících měsících problémy s placením účtů za energie, podle průzkumu, který si od 21. do 23. dubna nechal vypracovat Daily Mirror centrum pro průzkum veřejného mínění Deltapoll. Více než pět milionů občanů Spojeného království je přitom nuceno volit mezi placením za topení a nákupem potravin.

Obecně se podle mezinárodní sociologické agentury Ipsos většina obyvatel Západu domnívá, že jejich státy by Ukrajině neměly poskytovat vojenskou podporu. Podle průzkumu, který provedla online společnost Ipsos od 25. března do 3. dubna mezi obyvateli 27 zemí (průzkumu se zúčastnilo 19 000 lidí mladších 75 let), se 64 % respondentů domnívá, že by jejich vlády neměly Ukrajině dodávat zbraně a 67 % – že by neměli přidělovat prostředky na vojenské potřeby Kyjeva.

Ukrajinská “bažina”

Experti dotazovaní RT se domnívají, že západní establishment je natolik zaslepený protiruskou hysterií a touhou napáchat co největší škody na Moskvě, že vlastně vůbec nevěnuje pozornost názoru vlastních občanů.

„Úkolem Spojených států a jejich spojenců je nepustit Rusko z ukrajinské „bažiny“ tím, že tam vytvoříme druhý Afghánistán. Účelem toho je, aby Moskva utratila mnoho svých finančních a vojensko-politických zdrojů a vedlo to k negativním důsledkům pro ni. Západ má koneckonců také zájem na destabilizaci vnitřní situace v Ruské federaci, “vysvětlil Konstantin Blokhin, přední vědecký pracovník Centra bezpečnostních studií Ruské akademie věd.

Ukrajinu podle něj kolektivní Západ potřebuje pouze jako nástroj nátlaku na Rusko, jako předsunutou základnu a sféru vlivu poblíž hranic Ruské federace. „V tomto ohledu se tam živí naděje Kyjeva, že jednoho dne se Ukrajina stane součástí Západu a bude si žít dobře, takže ukrajinské úřady budou pokračovat v konfrontačním kursu proti Rusku a budou drženy jako rukojmí takových fantazií,“ poznamenal analytik. .

Podobný názor sdílí i politolog Alexander Asafov. Zdůraznil, že Západ podporuje militaristické nálady Ukrajiny dodávkami zbraní, čímž tvoří hrozbu a dráždí Rusko.

„Je to nutné k udržení Ruska v geopolitické konkurenci, aby plýtvalo svými zdroji a nemohlo například rozvíjet normální přeshraniční obchod. V této konfiguraci se Západ nezajímá o Ukrajinu jako takovou, potřebuje nástroj k pokračování ve vytváření nových hrozeb pro Rusko. V tomto modelu nemá Washington ani Brusel zájem o žádná mírová jednání. Potřebují dlouhodobý konflikt,“ řekl Asafov.

Partner RT věří, že západní země jsou připraveny obětovat blaho nejen svých vlastních občanů, ale celého světa a vystavit ho riziku v zájmu svých cílů.

„Stejní evropští politici pokračují v jednání proti zájmům své společnosti, která je zasažena protiruskými sankcemi s nemenší silou. V EU nyní ceny energie, tepla a potravin rychle rostou. Evropský establishment však nemůže jít proti rusofobnímu kurzu nastolenému Spojenými státy, protože jinak by proti němu již mohla být zavedena omezení,“ vysvětlil Asafov.

Podpora proamerického kurzu a pomoc USA při udržení jejich pozice světového hegemona však nemá perspektivu, protože dnešní svět je multipolární, dodal politolog.

„Všechny pokusy Spojených států udržet si dominantní roli se hroutí, protože je nemožné udržet krok na všech frontách. Pro ně jsou nyní hlavními protivníky Rusko a Čína, ale konfrontaci s těmito dvěma zeměmi zároveň neustojí. Svět čeká na nová spojenectví a navazování nových vazeb, protože stará architektura vztahů upadá v důsledku destruktivních akcí Spojených států proti Rusku,“ shrnul Asafov.  

Polina Dukhanová, Alena Medveděvová

RT

 

Sdílet: