6. 7. 2022

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Jaroslav Bašta: Digitální koncentrák v praxi

Tento týden jsme se mohli několikrát přesvědčit, že žijeme v době netušených možností. Bohužel, jenom ve vztahu ke všemu negativnímu, co nám současnost a budoucnost nabízí.

Má to však alespoň jeden poučný efekt – globalizace a globalisté už přestávají skrývat své skutečné cíle za mlhu krásných slov o technickém pokroku, liberální demokracii a snaze vlád ulehčit občanům život. Občas totiž přijde událost, která představuje pro euroatlantickou civilizaci lakmusový papírek skutečných úmyslů globalistů a jejich slouhů. Poslední měsíc se tím testovacím poloprovozem zavádění totalitních praktik do formálně demokratické společnosti stala Kanada.

Asi bychom nenašli lepší příklad země, která tak ochotně zaváděla covidové restrikce. Částečně ze své vlastní iniciativy, částečně pod tlakem velkého souseda, Spojených států. Jejich požadavek na to, aby směli překročit vzájemné hranice jen řádně naočkovaní řidiči kamionů, stojí za největší lidovou vzpourou v historii této svobodymyslné  severoamerické země. Na protest proti povinnému očkování v lednu vypravili Konvoj svobody, který se hvězdicově sjel do hlavního města Ottawy. Kanadský ultraliberální premiér Justin Trudeau před nimi utekl a skrýval se i s rodinou na neznámém místě. Kamioňáci si uvědomili svoji sílu a rozhodli se rozšířit své požadavky o další body. Požadují již zrušení všech koronavirových omezení týkajících se svobody shromažďování a demisi vlády zbabělého premiéra.

Jejich akce vyvolala ohromnou vlnu solidarity v kanadské občanské společnosti. Přes policejní výhružky podporují řidiče finančně i potravinami, ztotožňují se s jejich požadavky. Justin Trudeau proto aktivoval poprvé v historii Kanady zákon o nouzovém stavu. Jeho uplatňováním dokazuje celému světu, že tolik vzývaná digitalizace spolu s covidovými opatřeními dává liberálním demokratům takové možnosti represí vůči vlastním občanům, které jsou plně srovnatelné s těmi, jež praktikovali v Německu nacisté ve třicátých letech proti svým politickým protivníkům, či lidem proskribovaným protižidovskými Norimberskými zákony. Pravda, s jediným “humanitárním” rozdílem – neputují do koncentračního tábora oni sami fyzicky, protože dnes se dá snadno zapnout koncentrák digitální.

Pouhým zadáním elektronického příkazu se všem protestujícím řidičům kamionů zablokují jejich bankovní konta, zruší pojištění vozidel a podobně. Zablokování účtů čeká i ty občany, kteří blokády podpořili finančně. Úřady na to hodlají použít zákon proti financování terorismu. Holt liberální demokracie jako řemen.

Z kanadských událostí plyne několik poučení i pro občany České republiky. Měli bychom být rádi, že jsme v digitalizaci pozadu, a že se u nás stále ještě platí hotovostně. Z hotovosti se nejspíš stane další neoficiální symbol svobody. Zároveň to vysvětluje zaťatost vládní koalice v prosazení novely Pandemického zákona. Je to totiž možný bič na neposlušné, kteří si troufnou protestovat proti drahotě, inflaci a bídě, což nás čeká nejpozději na podzim.

Osobně se obávám ještě jednoho momentu – digitalizaci má prosazovat Ministerstvo pro místní rozvoj a digitalizaci. Mé zkušenosti potvrzují platnost latinského rčení Nomen omen – jméno určuje osud. Zkratka MMRD je sice hodně pirátská, protože slova s podobným významem měli i na transparentu, ale v češtině má ještě jeden význam týkající kvality výsledného produktu…

Jaroslav Bašta

Zdroj: První zprávy

 

Sdílet: