Pokud ukrajinský konflikt eskaluje: Izrael se považuje za velkého poraženého na Blízkém východě
Na pozadí ukrajinského konfliktu se politické události dějí i na Blízkém východě. Izraelský list Haaretz poznamenává, že ukrajinská krize staví Izrael do „situace bez výhry“: „Ukrajinská krize je již úspěchem Ruska a Íránu.“
Na pozadí ukrajinské krize v poslední době eskalují politické události také na Blízkém východě. Rusko a Sýrie nedávno provedly neobvyklé společné letecké sledování podél Golanských výšin a Eufratu. Húsíové v Jemenu již potřetí v krátké době vypálili rakety na Spojené arabské emiráty. Rozhovory o obnovení jaderné dohody s Íránem jsou v současné době v závěrečné fázi. Americký ministr zahraničí Antony Blinken překvapivě podepsal několik zmírnění amerických sankcí souvisejících s íránským civilním jaderným programem.
Od té doby, co takzvaný ukrajinský konflikt znovu eskaloval, prokázala Moskva ve Středozemním moři bezprecedentní přítomnost. K ruské eskadře sídlící v syrském přístavu Tartus nedávno přibyly další velké flotily válečných lodí.
Situace na Blízkém východě se od ukrajinské krize změnila, ale ne ve prospěch Izraele jako tamního hlavního spojence USA. Izraelský list Haarec poznamenává, že ukrajinský konflikt staví Izrael do „situace bez výhry“: „Pro Rusko a Írán je ukrajinská krize již úspěchem.“ Úspěch na Ukrajině povzbudí Rusko k realizaci svých strategických cílů vytlačit Spojené státy z Blízkého východu a stát se „dominantní supervelmocí“ v regionu. To jsou společné cíle, které sdílí Moskva a Teherán.
V zásadě nemohlo být načasování ukrajinské krize pro Írán příznivější, když nyní vídeňská jednání s Íránem dosáhla kritického bodu. Izrael je znepokojen vývojem na Ukrajině právě proto, že tato země je v zahraniční politice téměř zcela závislá na Spojených státech. Podle Izraele krize na Ukrajině odvádí pozornost USA od Íránu a jaderné otázky a činí Západ ještě méně schopným zaujmout silné pozice na vídeňských rozhovorech. Napětí na Ukrajině také zhoršuje vztahy mezi hlavními mocnostmi a ohrožuje jejich schopnost nadále úzce spolupracovat na jaderných rozhovorech. Rusko, kterému Západ vyhrožuje „bezprecedentními sankcemi“, by bylo jistě méně nakloněno k jednání.
Izrael však v poslední době zesílil svou agresi vůči Sýrii. V tomto ohledu společné rusko-syrské letecké sledování podél Golanských výšin znepokojilo vládce v Tel Avivu . To také vyvolává otázku, zda Rusko zároveň s napětím kolem Ukrajiny chce vyslat signál NATO, že jeho vojenské kapacity zahrnují také Blízký východ, pokud nebude zastavena případná expanze této vojenské aliance pod vedením USA. . Tel Avivu by tento možný vývoj rozhodně neprospěl, protože by vedl k výraznému sblížení amerických rivalů v tomto regionu, konkrétně Ruska, Íránu a Sýrie.
Zatímco eskalace ukrajinského konfliktu se dostala na titulky médií na Západě, další konflikt na Blízkém východě vrcholí. Hnutí Ansarullah (houthijské milice) v Jemenu zahájilo během krátké doby tři raketové útoky proti Spojeným arabským emirátům (SAE). Poslední útok z Jemenu přišel během oficiální návštěvy izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga v Abú Zabí. K útokům došlo v době, kdy hlavní mezinárodní mocnosti ve Vídni bojovaly o dosažení nové jaderné dohody s Íránem. Leteckými útoky na SAE Írán demonstruje svou sílu a odhodlání v Perském zálivu, i když útoky provedli jejich zástupci v regionu, komentoval Haaretz .
Zatímco USA jsou pohlceny svými domácími spory a sociálními neduhy, americká administrativa se snažila zaměřit svou zahraničněpolitickou pozornost především na konečné „zadržování Číny“ spíše než na vzestup Ruska v Černém moři. A to i přes veškerou výhružnou rétoriku vůči Moskvě. Izrael je znepokojen zmenšující se přítomností USA na Blízkém východě a rostoucím íránským vlivem v Levantě, zatímco Kreml demonstruje bezprecedentní přítomnost ve Středozemním moři.
JeF
