6. 7. 2022

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Vítězná nevědomost: Západ sám ničí základy svého vůdcovství

Britský blogger Kurt McArdle, který žije a pracuje v Číně, si vystřelil z britských expertů na čínskou politiku, sinologů a mluvících hlav, které se často objevují v médiích a radí britské vládě v jejich postojích vůči Číně. Nechal se vyfotografovat s kartou čínského sociálního zabezpečení v ruce a s textem „hej, kamo, kde jsou peníze za pozitivní propagandu, kterou o vaší zemi šířím?“ Kurt předstíral, že jde o platební kartu, kterou dostal od čínské vlády. Fotku poslal několika uznávaným britským „odborníkům“ na čínské otázky. Vzápětí jim poslal omluvu, že to bylo omylem a žádal, aby fotku smazali. A „odborníci“ se chytili a nadšeně vysvětlovali, že existují jedinečné důkazy o tom, že pekingský režim zaměstnává propagandisty mezi lidmi ze Západu pracujícími v Číně, ale neplatí je pravidelně. Žádný z tzv. odborníků nebyl schopen poznat, že nejde o platební kartu, ale o běžnou kartu sociálního zabezpečení, kterou má miliarda Číňanů a že tedy jde zjevně o prank.

V čínských médiích vzbudila akce Kurta McArdleho velkou pozornost a zájem.

Ale Číňané se začali zabývat problémem jako celkem: kam se poděli odborníci pro jejich zemi v USA, Velké Británii a dalších evropských zemích? Proč o nich není slyšet? Vedli rozhovory se skutečnými čínskými učenci, veterány, vědci a autory chytrých knih. A tito lidé jim vysvětlili zřejmé: informační pole ovládla „kohorta šarlatánů“, tito lidé volně nahánějí vlny nenávisti vůči Číně. A to nejen v médiích, ale i v té části komunity, která radí politikům. Odchází celá generace skutečných odborníků, kteří pomáhali západním vládám pochopit, co je Čína zač, co od ní lze očekávat a jaké jsou její záměry.

A co generace odborníků na Rusko? Vzpomínám si, že když byl počátkem roku 2000 založen Valdajský diskusní klub, který sdružoval všechny nejlepší západní ruské sovětology, i oni si tiše stěžovali: prostě nás přestali poslouchat, byli jsme odstrčeni šarlatány, kteří si pletli mongolskou invazi s tatarskou (dělám si legraci, tento slavný britský citát tehdy ještě neexistoval).

A co škola odborníků na Blízký východ – kdyby jim USA naslouchaly, včetně zpravodajských služeb, možná by nedošlo k současnému ostudnému stažení z regionu. Spíše by tam nedošlo k žádnému „vniknutí“, tj. vojenskému vpádu bez jasných dalších cílů.

Podstatou problému není jen katastrofa Západu, pokud jde o využívání znalostí nejlepších odborníků na určité země a regiony vládami a společnostmi. Katastrofa je mnohem širší, přinejmenším v anglosaském světě je věda jako nejdůležitější základ fungování společnosti a státu vyhnána ven na mráz. Smysl existence vědy a principy, na nichž je založena a na nichž se rozvíjí, jsou podkopány. A to se děje ve všech sférách.

Zde je například senzační kniha světové lékařské hvězdy, amerického doktora Scotta Atlase, Mor v našem domě. Je o tom, jak si prezident Donald Trump v srpnu 2020 pozval Atlase jako svého poradce pro covid. Pozval ho, protože měl pocit, že tento příběh není o viru jako takovém, ale o tom, jak jemu, Trumpovi, brání ve znovuzvolení manipulace se strachem lidí. Lékaři byli jednoduše požádáni, aby pochopili, co lidé dělají a proč dělají to, co dělají, a jak se s pandemií vypořádat.

Atlas prostě neměl čas na výkon své funkce: do listopadových voleb zbývalo příliš málo času. Nyní však velmi podrobně popisuje své dojmy z práce „covid týmu“ Bílého domu.

Faktem je, píše, že lékařská věda (nejlepší epidemiologové, odborníci na očkování a další) byla a stále je ve stavu konsensu o tom, jaká opatření by se měla v případě invaze viru přijmout a jaká nikoliv. Žádné nekonečné výluky a podobně: na viru to nic nemění, ale zničit společnost a ekonomiku, dohnat lidi k hysterii, vzájemné nenávisti a trvale zničit jejich víru ve státy, medicínu a vakcíny – ano, to se podaří.

První věc, která Scotta Atlase na Bílém domě zarazila, bylo, že lidé, kteří byli součástí Trumpova „covid týmu“, neměli ani ponětí o tom, co je to lékařská věda. Byli z jiné kategorie: zdravotničtí administrátoři, a to je ještě optimisticky formulované. A za druhé, tento tým začal zuřivě ničit vědu, diskreditovat nejlepší odborníky prostřednictvím médií a dalších propagandistických nástrojů hromadného ničení. Taková je americká tragédie.

A totéž se děje i s klimatologií (jde o to, že planeta umírá v důsledku ekonomického rozvoje). A v jiných vědních oborech se používají stejné metody: předložit zběsilou a tolik potřebnou myšlenku a preventivně zničit, vyhnat nejlepší odborníky a vědce z příslušného vědního oboru a vykreslit je jako bandu ignorantů a vrahů. A pak se objeví šarlatáni.

Připomeňme si, čím se věda (jakákoli věda) liší od šarlatánství. Věda je, když se člověk chce něco dozvědět a pochopit a začne hledat pravdu, aniž by předem znal výsledek svého hledání a samozřejmě má pro takovou práci příslušné znalosti a pověst. Ale když někdo na začátku stanoví výsledek výzkumu, vybere pro tento výsledek ty správné lidi (nedá granty nebo prostě odborníka zničí třeba pomluvou) a ti vybraní lidé pak pod myšlenku podstrčí „správná“ a velmi selektivní fakta – to není věda, ale její zabíjení za účelem propagandy a prosazování svých zájmů. (Angličtina má pro to výstižný výraz junk science, to je metoda, kdy nejprve vytyčíme cíl, který potřebujeme dokázat a pak selektivně vybíráme fakta podporující cíl a ignorujeme fakta, která je nepodporují. Typickým příkladem je např. údajná škodlivost pasivního kouření. Při hledaní důkazů tehdy dělali doslova psí kusy, dokonce ohýbali metody statistických výpočtů, aby to dokázali. Poznámka editora.)

Systémová krize na Západě není jen pogromem hodnot, přesvědčení, vzájemné nenávisti lidí atd. Systémy se hroutí, když nemají mechaniku, která by umožnila určit, co se děje v jakékoli oblasti – v tom či onom regionu světa, v klimatologii, v čemkoli. A věda je taková mechanika. Bez ní slepá politická třída předstírá, že věci řídí, ale ve skutečnosti se děje to, co vidíme. Zejména naprostá neschopnost pochopit, v jakém světě tato země žije, v jakém se nachází Čína, Rusko a jak s nimi komunikovat. A děje se spousta dalších nepříjemných věcí – toho jsme svědky. A někdy se i zasmějeme, jako třeba u příběhu o čínské sociální kartě.

Dmitrij Kosyrev

Převzato: Zvedavec.org

 

Sdílet: