6. 7. 2022

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Šokující svědectví lékařky o úmrtí jejího otce na covidovém ARO v Košicích

Nedávno jsme přinesli článek o podezřeních z toho, že se na covidových odděleních nesmyslně podává drahý experimentální lék remdesivir se závažnými vedlejšími účinky, včetně vysoké míry úmrtnosti.

Neuběhlo mnoho času a máme zde další závažné podezření z obzvláště zlomyslného jednání lékařů. Tentokrát má jít o možnou vraždu nepohodlného pacienta jeho zbytečným napojením na umělou plicní ventilaci.

Svou osobní zkušenost s otřesnými poměry na covidovém ARO košické nemocnice Louise Pasteura přinesla MUDr. Lischková ve vysílání internetového rádia Infoválna dne 25.1.2021.

Celý záznam pořadu můžete najít na tomto odkazu .

Lékařka MUDr. Nikola Lischková vypovídá o tom, jak podle ní došlo kvůli pomstě k úmyslnému zavraždění jejího otce lékaře-chirurga MUDr. Zoltána Lischku. Její výpověď začíná v době přibližně 61 minut.

Již sestříhanou verzi nahrávky naleznete ZDE .

Jelikož je rozhovor s paní doktorkou poměrně dlouhý, trvá téměř 1 a čtvrt hodiny, připravili jsme pro vás vlastními slovy stručné shrnutí nejpodstatnějších vyjádření.

Svědectví MUDr. Lischkové o smrti jejího otce

Paní doktorka v rozhovoru uvádí, že její otec MUDr. Lischka byl relativně mladý, měl jen 58 let. Nebyl zastáncem očkování proti covidu a také zastával názory ohledně pandemie, které se neshodovaly s oficiálním narativem.

Byl fanouškem alternativního rádia Infovojna a zvykl ho často i mezi lékaři propagovat. Na rozdíl od jiných lékařů, kteří odmítají ošetřovat netestované či neočkované pacienty, on vždy ošetřil každého bez rozdílu.

Doktorka Lischková uvedla i příklad, když její otec zoperoval jednoho chlapce s „černou“ nohou, kterého nikde jinde nechtěli operovat a pokud by ho on neošetřil, do 2 dnů by chlapec zemřel.

Ve středu listopadu 2021 otec paní doktorky Lischkové bohužel onemocněl covidem.

Jelikož si byl dobře vědom, jaká je situace ve slovenských nemocnicích, za žádnou cenu tam nechtěl tam jít. Doslova plakal a prosil rodinu, aby ho do nemocnice nedávali. Ze začátku se proto léčil doma.

Rodina se však o něj bála a chtěli mít i nějaká laboratorní vyšetření, proto mu později zavolali záchranku. Ta ho odvezla do košické Univerzitní nemocnice Louise Pasteura na Rastislavově ulici, tedy do stejné nemocnice, kde MUDr. Lischka sám působil.

Jeho zdravotní stav však nebyl kritický. Když mu podali kyslík, saturace krve se mu zlepšila na 96%. Byl normální při vědomí, obsluhoval se úplně sám. V nemocnici ho umístili na covidovou JIS-ku (byl na rozhraní JIS-ky a běžného oddělení).

Jak uvádí paní dokrorka Lischková, místní covidoví lékaři znali postoje jejího otce a byli vůči němu značně nepřátelští.

Hned první den hospitalizace dojel za ním primář Oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny (ARO) MUDr. Jan Michlík, který se měl v nemocnici údajně vyjadřovat, že “neočkovaným pacientům je třeba zatlačit oči a poslat je na druhý svět”.

Navzdory relativně dobrému zdravotnímu stavu otce paní Lischkové mu chtěl primář Michlík hned indikovat plicní ventilaci.

Jak všichni víme, napojení na plicní ventilaci se prakticky rovná rozsudku smrti. Umírá na ní 80-90% pacientů, někde i 100%. K ventilaci se proto dávají jen pacienti, kteří se dusí a nemohou už sami dýchat ani vysoce průtokový kyslík.

To však nebyl případ MUDr. Lischku, protože jeho saturace krve kyslíkem i klinický stav byly poměrně uspokojivé.

Podle vyjádření paní doktorky Lischkové na ventilátor nedávali v košické nemocnici pacienty v mnohem těžším stavu než byl její otec, proto nechápala pohnutky MUDr. Michlíka (i když je tušila).

MUDr. Lischka ventilaci samozřejmě odmítl a nakolik to byla jeho jasná vůle i vůle rodiny, tak na ventilátor ho zatím nenapojili. V univerzitní nemocnici se však necítil v bezpečí a nedůvěřoval tamním lékařům, proto chtěl být přeložen jinam.

Rodině se přes známosti podařilo vybavit přesun otce do Východoslovenského ústavu srdečních a cévních chorob (VUSCH), kde působí i známý lékař MUDr. Török, který má s léčbou covidu velmi dobré výsledky (pozn. redakce: léčí totiž jinými než oficiálními protokoly ministerstva zdravotnictví).

Vše už tedy bylo vybaveno a schváleno. Pro MUDr. Lischku byla dokonce poslána sanitka k převozu.

Covidové oddělení Univerzitní nemocnice Louise Pasteura jej však odmítalo druhé nemocnici vydat. Vymlouvali se, že k převozu do VÚSCH by musel být pacient s onemocněním srdce. To však MUDr. Lischka byl, protože trpěl vysokým krevním tlakem i dalším onemocněním srdce.

Košická Univerzitní nemocnice přesto jeho přesun záludně zmařila.

Jak se vyjádřila paní MUDr. Lischková, lékaři v Univerzitní nemocnici byli vůči jejímu otci celou dobu nepřátelští, vyčítali mu, že se nedal očkovat a měli jím i natřásat. Podle lékařů jím třásli „k převzetí“, ale jeho dcera tvrdí, že to je lež, protože její otec byl celou dobu responzivní (na podněty reagoval normálně).

Podle vyjádření MUDr. Lischkové i jiní zdravotníci a zdravotní sestry dosvědčují, že mnozí lékaři v košické Nemocnici Louise Pasteura jsou přímo hystericky zhypnotizováni a útoční proti neočkovaným pacientům, mnozí se měli vyjadřovat, že “neočkování ať zemřou”.

Otce doktorky Lischkové dal primář MUDr. Michník nakonec přece jen přesunout na ARO, osobně mu udělal tracheotomii (díru do krku pro hadici na dýchání) a napojil ho na plicní ventilátor.

Dne 1. prosince 2021 na košickém covidovém ARO nakonec MUDr. Lischka umírá.

Podle jeho dcery měl edém plic, což naznačuje, že neměl covidový zápal plic. Z čehož měl edém (vodu) plic neví, ale má podezření, že to mohl způsobit již v úvodu článku zmiňovaný experimentální lék remdesivir.

V lékařských záznamech sice podání remdesiviru uvedeno není, ale podle paní doktorky Lischkové je na ARO oddělení možné všechno, tedy i podání léku, který nezapsali do zdravotní dokumentace.

Po úmrtí jejího otce chtěli košičtí lékaři dělat pitvu, což však rodina odmítla. Jako důvod uvedla doktorka Lischová to, že pitvě nedůvěřuje. Pokud by mu totiž do pitevní zprávy uvedli „covidový zápal plic“, pak by už nikdo, ani Úřad pro dohled nad zdravotní péčí, nic neprošetřoval a úmrtí by označili za 100% úmrtí na Covid-19. Případ by byl uzavřen.

MUDr. Lischová je přesvědčena, že její otce úmyslně zavraždili jako pomstu za jeho nekonformní názory na pandemii a očkování.

V rozhovoru na Infovojně se zamýšlí, že když ona jako lékařka nedokázala zabránit vraždě svého otce, tak běžný člověk v rukou zfanatizovaných lékařů košického covidového ARO musí být naprosto bezmocný.

Jak je možné, že si něco takového vůbec lékaři dovolí? Mají totiž pocit naprosté neohroženosti.

Paní doktorka Lischková si je vědoma, že proti ní košičtí lékaři nyní zřejmě uspořádají štvanici a záplavu trestních oznámení, ale ona je ochotna do toho boje jít. Tito lékaři totiž překročili červenou čáru a odtud už není návratu.

Historie má příklady, jak bylo naloženo s vraždícími lékaři

Nedávno jsme publikovali článek z dob epidemií bubenického moru v 16. století, který uváděl, jak lékaři hnání vidinou zisku byli schopni úmyslně nakazovat a vraždit pacienty a jak s nimi lid pak naložil, když pravda vyšla na povrch.

Zdá se, že ani po 500 letech se některá monstra v bílých pláštích, nazývající se lékaři, příliš nezměnila.

Namísto dodržování Hippokratovy přísahy a záchrany lidí se pro mamon a osobní pomstu neštítí těch nejodpornějších činů proti jiné lidské bytosti, včetně mučení a vraždy.

Určitě si zmíněný článek podívejte, může nám posloužit jako memento a varování i pro dnešní dobu. Najdete ho ZDE .

Jak dál?

Moderátor pořadu na Infovojně se v závěru rozhovoru s paní doktorkou Lischkovou zamýšlí nad tím, že bude nezbytné přistoupit k exemplárnímu potrestání covidových zločinců.

Že se nesmí opakovat situace z roku 1989, kdy po „sametové revoluci“ mnozí bývalí komunisté a STB-áci jednoduše prohlédli kabáty a přetransformovali se do nové vlády, úřadů nebo se z nich stali privatizéři a novodobí „ctění pánové podnikatelé“.

Dnes už bude nezbytné zločince současného covidového režimu přísně a exemplárně potrestat. Ne z pomsty, ale jako výstrahu pro ostatní. Pokud by totiž nyní vyvázli bez trestu, tak ve svých ohavných zločinech by určitě pokračovali.

Samozřejmě, časem lidé zapomenou a zlo se vrátí tak, jak se vrátilo v historii mnohokrát. Exemplární potrestání zločinců nám zajistí, že alespoň na jednu či dvě generace bude klid a ze strachu z udělených trestů nikoho ani nenapadne, aby podobné činy zopakoval.

Jsme velmi zvědaví, jak se k případu smrti a možné úmyslné vraždy MUDr. Lischku postaví policie.

Zda začne tento případ poctivě vyšetřovat nebo naopak, zda začne podezřelé lékaře-vrahy krýt, označovat tyto informace za „hoaxy“ nebo „poplašné zprávy“ a honit ty, kteří na možné zločiny lékařů upozornili.

Zdroj: infovojna.sk , Zpracoval: Badatel.net

 

Sdílet: