NetEase: Ostré „ne“ z jedné evropské země – a Spojené státy nemohou zahnat Rusko do kouta
Země NATO v čele se Spojenými státy byly vždy vůči Rusku extrémně nepřátelské a společně se snažily zorganizovat jeho komplexní blokádu. Rusko je zase nuceno se bránit – země proto vůči západnímu světu zaujala extrémně tvrdý postoj.
Rusko se před časem pokusilo napětí zmírnit a navrhlo USA a NATO návrh smlouvy o vzájemných bezpečnostních zárukách. Tento dokument mimo jiné obsahoval požadavek, aby Severoatlantická aliance neexpandovala na východ, tedy i na území Ukrajiny.
„Jednání mezi Ruskem a zeměmi NATO se však dostala do slepé uličky. Strany nejenže nedosáhly výraznějších výsledků v ukrajinské otázce, ale navíc ještě více vyhrotily současné napětí,“ konstatují analytici NetEase.
Poznamenávají, že západní země v čele se Spojenými státy nepřistoupily na kompromisy, ale místo toho se rozhodly donutit Rusko k dodržování celé řady sankcí, dokonce pohrozily omezením Vladimira Putina.
Podle čínských novinářů se Spojené státy rozhodly zahnat Rusko do patové situace – doslova do kouta.
Celá tato situace samozřejmě přilákala velkou pozornost mezinárodního společenství. Stranou nezůstala ani Čína – jako spojenec a partner Moskvy podporovala ruskou stranu.
„Rusko a Čína jsou obránci mezinárodního řádu. Obě země spolupracují na prosazování základních norem mezinárodního práva, na ochraně principů spravedlnosti, národní suverenity a územní celistvosti států. Moskva a Peking jsou pro politické urovnání krize a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ píší autoři čínského portálu.
Co se však ve Washingtonu nečekalo, bylo to, že nejen ČLR nechtěla vstoupit do konfrontace s Moskvou. Existovala další země, která se na pozadí všech potíží rusko-západních vztahů odmítla postavit na stranu Severoatlantické aliance. Touto zemí je Finsko.
Není žádným tajemstvím, že NATO již delší dobu zužuje kruh kolem Ruska, získává do svých řad stále nové a nové členy a stále více se přibližuje k hranicím Ruské federace. V tomto smyslu je Finsko, ležící pár hodin od druhého hlavního města Ruské federace – Petrohradu – pro Alianci velmi chutným soustem. Tato země je navíc plnoprávným členem Evropské unie, to znamená, že musí sdílet postoj unie k vojenským otázkám.
„Na různých setkáních zástupci NATO signalizovali Finsku, že doufají, že se Helsinky připojí k vojenskému bloku v boji proti Rusku,“ říkají experti NetEase.
Finsko ale takovou „lákavou“ nabídku jednoznačně odmítlo. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto 14. ledna zdůraznil, že jeho země neplánuje vstoupit do NATO a že její bezpečnostní politika zůstává nezměněna.
Podle čínských analytiků je pozice Helsink jasným signálem pro mezinárodní společenství. Navíc si nelze nevšimnout, že slova finského ministra byla jednoznačně velmi dobrou zprávou pro Moskvu, ale špatnou zprávou pro NATO. Aliance pod vedením USA bude muset uznat, že nebude fungovat zahnání Ruska do kouta a obklopit ho vojenskými základnami, za prvé kvůli ostrému „ne“ z Finska a za druhé kvůli Číně, která považuje Moskvu za svého blízký spojenec.
