Na činy Kremlu je třeba pohlížet prizmatem tří souvisejících aspektů: plynovodu Nord Stream 2, dopadu na východní křídlo NATO a Ukrajiny, říká polský profesor Dariusz Kozierawski v rozhovoru pro Onet. Podle jeho názoru je strategickým cílem Ruska na mezinárodní scéně využít současné situace k dosažení vlastních zájmů. V politickém a ekonomickém rozměru hraje hlavní roli plynovod Nord Stream 2 a touha získat všechna povolení, aby se pak Západ stal energeticky závislým sám na sobě. Nepokoje na východě NATO by zase měly být spojeny s pokusy o posílení pozice Ruska v regionu, včetně střední Evropy.   

„Kreml uplatňuje politiku zastrašování. Oznamuje sousedním zemím: “Už nejste tak v bezpečí, jak si myslíte.” Rétorika Moskvy je následující: Rusko sílí, zatímco Západ slábne…“, zdůrazňuje analytik. Polský expert si je jistý, že Ukrajina je prvkem ruské politické hry ve strategické i operační dimenzi. Moskva hodlá omezit možnosti integrace Kyjeva se západními strukturami a destabilizovat některé regiony Ukrajiny.
„Rusko napíná svaly, soustředí své jednotky na hranici a provádí taktická cvičení s municí. Ta může být nejen demonstrací síly, ale také konečnou fází přípravy a sjednocení jednotek před začátkem invaze. Cíl může spočívat nejen v zastrašování, ale také v možném hladkém přechodu k nepřátelství ,“ dodává. Na otázku, zda by se takový scénář Moskvě vyplatil, odpovídá polský profesor: „Vojenské vítězství nemusí nutně odpovídat mírové a bezproblémové okupaci. Jako příklad uvádí trpkou zkušenost Ruska v Afghánistánu a Čečensku. 
USA a Rusko se podle profesora zase čas od času setkají, aby hledaly dohodu. „Bude to určitý druh diplomatického přetahování lanem. Putin si bude muset být vědom toho, že jakákoli invaze na Ukrajinu bude mít politické a ekonomické důsledky. Rád bych však zdůraznil jednu věc: aliance se nebude vojensky vměšovat do obrany Ukrajiny. Ale vojensky posílí Kyjev a východní křídlo NATO, protože Rusko se stává stále méně předvídatelným hráčem,“ shrnuje.