Železná kopule. Nač Ukrajinci potřebují izraelský štít?
Tento systém protivzdušné obrany funguje ideálně v blízkovýchodních podmínkách, kde bojuje hlavně s předpotopními raketami. Bude stejně účinný ve východní Evropě?
Portál Politico oznámil, že se v americkém Kongresu projednávají varianty dodávek Ukrajině izraelského systému protivzdušné obrany Železná kopule (Iron Dome).
V Bílém domě to nepotvrdili ani nevyvrátili. Mluvčí ukrajinské delegace v kontaktní skupině pro Donbas Alexej Arestovič prohlásil, že získání tohoto systému by bylo pro Ukrajinu významnou událostí, nebude ale všelékem.
Na Blízkém východě chrání Iron Dome Izraelce před Palestinci. Je jasné, kdo budou těmi „Palestinci“, bude-li Železná kopule dodána Ukrajině.
Nebudeme hádat, do jaké míry jsou podobné dodávky reálné a jak dlouho potrvá paranoia kyjevských úřadů. Rozebereme jen, do jaké míry bude rozmístění tohoto mohutného izraelského systému opodstatněné na Ukrajině.
Ochrana vojenské základny a hustě obydlené oblasti
Připomeneme, že v současné době je Železná kopule jedním z mála systémů protivzdušné obrany, který prokázal vysokou efektivitu v reálných bojových podmínkách masivního použití neřízených střel. Desítky a stovky odpálení denně, likvidace (jak se tvrdí) přes 90 % cílů a vedení dlouhodobých obranných operací. Systém nejenže zajišťuje ochranu jednotlivých objektů, jako jsou vojenské základny a elektrárny, ale také vytváří skoro zaručený štít pro hustě obydlené čtvrtě a území.
Ne všechno je samozřejmě tak jednoduché. Železná kopule je dost efektivní, pokud jde o poměrně jednoduché cíle, které letí po klasických balistických trajektoriích.
Například střely, které používají Palestinci, jsou podobné střelám raketometu Grad. Podobná střela s motorem na střelný prach se odpaluje z odpalovacího zařízení, vlastně z roury. Střela nabírá rychlost, dokud funguje motor, a letí dál setrvačností podobně hozenému kameni. A proto, když radar systému zachytí takovou střelu, může vypočítat její trajektorii a zničit ji „chytrou“ zachycovací střelou. Těch zachycovacích střel může být odpáleno několik – pro jistotu. Tím se zaručuje likvidace nejen cíle, ale i jeho větších fragmentů. Úlomky ve vzduchu zlikvidovaných střel mohou samozřejmě poškodit budovy na zemi, tyto škody jsou ale nesrovnatelné s těmi, které by mohly způsobit střely, kdyby svůj úkol splnily.
Iron Dome bude moci nejspíše efektivně ničit také obyčejné volně padající letecké pumy – trajektorie jejich letu se také dá přesně vypočítat.
S čím může dokonce i Iron Dome mít problémy?
Je ale zajímavé, jak bude působit hypotetická ukrajinská Železná kopule proti hypotetické agresi Ruska.
Proti obyčejným raketometům bude tento komplex poměrně efektivní: Grady, Tornáda, Smerče a Uragany dokáže sestřelovat, podobné raketomety se používají obyčejně proti nepřátelským vojskům v zóně přímého kontaktu a také ve frontovém pásmu. Otázka je, jestli je možné rozmístění obranného systému na ochranu dost protáhlé frontové čáry. A tady je třeba brát v úvahu také velkou pravděpodobnost ztrát v důsledku průlomy fronty pozemními silami nebo letectvem nepřítele.
Mimochodem o letectvu. Radiolokační kontrola vzdušných cílů a velitelské navádění na ně střel v počáteční etapě ve spojení se samonaváděním střel v konečném stádiu letu zcela umožňují použití střel Iron Dome proti letadlům, a dokonce i vrtulníkům. Síla bojové hlavice zcela stačí k likvidaci, nebo alespoň poškození vzdušného objektu. Výrobce komplexu tvrdí, že Iron Dome může sestřelovat letadla ve výšce až 10 kilometrů. Problém je ale v tom, že v bojových podmínkách to zatím nebylo ani jednou vyzkoušeno.
S neutralizací řízených leteckých pum a okřídlených raket (třeba Ch-101 nebo 9M728) může mít Iron Dome problémy, vždyť se chovají docela jinak než balistické. Trajektorie jejich letu se nedají tak snadno vypočítat a mohou kromě toho vykonávat naprogramované manévry, které budou mást sledovací systém komplexu a mařit navádění zachycovací střely. Komplex Železná kopule samozřejmě dokáže podobné cíle sestřelit, jeho efektivita bude ale přitom určitě menší než proti palestinským střelám v Izraeli.
Ve skutečnosti ale bude mít problémy i s balistickými raketami pokud jde například o střelu 9M723 komplexu Iskander-M, která se od obyčejných střel stejné třídy liší stealth konfigurací, což značně komplikuje její zachycení a navádění zachycovacích střel. Kromě toho se dají střely Iskanderů řídit v průběhu celého letu. Můžeme jen předpokládat, že Železná kopule bude díky samonaváděcí zachycovací střele úspěšnější než třeba komplexy Patriot a dokáže sestřelit určité procento odpálených Iskanderů. Ukazatele ale budou určitě nižší než v době izraelsko-palestinského konfliktu.
Politika. A nic víc
Statistika obrany za pomoci Železné kopule ukazuje, že tento systém má jistou hranici možností. Ta hranice je dost vysoká, je možná dokonce jednou z nejvyšších na světě, ale existuje – a zvýšení intenzity ostřelování znatelně zvyšuje počet těch „puštěných míčů“.
Takže efektivita Železné kopule proti silné pravidelné armádě vyvolává mnoho otázek. Stejně jako i cena jedné zachycovací střely. Ta cena není sice známá, média ji ale odhadují na 40 000 až 100 000 dolarů (všimněte si toho rozmezí).
Při vším respektu z hlediska finančního Ukrajina není Izrael. Značně zaostává za židovským státem, pokud jde o solventnost, zato ho značně předstihuje rozlohou. Izraeli stačí peníze a komplexy k tomu, aby ochránil své území. Ukrajině ale stačit nebudou.
Právě tyto dvě skutečnosti přeřazují zprávu o eventuálních dodávkách Ukrajině dvou (jenom dvou) systémů Železná kopule z rubriky armáda a zbraně do rubriky politika. Nic víc.
Dmitrij Korněv
