Umělecký vývoj hudebního skladatele   
Pridal tk Čtvrtek 15 srpen 2019 - 07:08:22 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks: 0   Tisknout  LAN_NEWS_24 
Bohuslav Martinů se narodil 8. prosince 1890 ve věžní místnosti chrámu svatého Jakuba v Poličce. V letech 1906 – 1910 studoval na pražské konzervatoři jak studium hry na housle, tak i skladby, na varhanním oddělení a přestože obě studia nedokončil, působil v letech 1922 – 23 jako houslista a úspěšný skladatel v České filharmonii. Stal se též žákem Josefa Suka na mistrovské škole pražské konzervatoře.

Od roku 1923 žil v Paříži, kde studoval u skladatele Alberta Roussela. Stal se obdivovatelem pařížské hudby, která postupně přecházela z impresionismu na jazz a folklór. Nejvíce inklinoval ke Stravinskému a jako do jisté míry jeho epigon začal komponovat skladby inspirované lidovou hudbou, což se projevilo hlavně v pantomimickém baletu Špalíček. Podobně tak jako Stravinskij, tak i on, brzy a s úspěchem, komponoval jazzové skladby, např. Jazzovou suitu, balet Kuchyňská revue nebo operu Tři přání. V třicátých letech minulého století byl Martinů ovlivněn novoklasicismem a na texty Jiřího Muchy zkomponoval kantátu pro baryton, mužský sbor a orchestr s názvem Polní mše, již věnoval československým dobrovolníkům na francouzské frontě. Jeho závažným dílem se v té době stala opera Julietta, kterou v podstatě Martinů opouští novoklasicistní styl a používá jakýsi harmonický postup moravské modulace, jenž je později v literatuře nazýván jako „Juliettin spoj.“

B. Martinů se v roce 1926 seznámil s Charlotte Quennehan a v roce 1931 se s ní oženil. Když ale byla Francie obsazena, uprchli společně v roce 1941 do USA, kde zůstali až do roku 1953. Ve Spojených státech začal komponovat symfonie, které se vyznačovaly jakousi spontánností, rytmickou svěžestí a značnou fantazií. Napsal Symfonii č. 6 Symfonické fantazie a dílo Fresky Piera della Francesca s notnou dávkou imaginace. V posledních letech svého života se začíná znovu obracet k základním otázkám lidské existence, což se projevilo především v Řeckých Pašijích a v Eposu o Gilgamešovi.

V roce 1946 vyučoval na Berkshire Music School, byl jmenován profesorem skladby na Princeton University v New Jersey a rovněž učil na Mannes of Music v New Yorku. V roce 1952 získal americké občanství.

Je opravdu obtížné vybrat ze stovek jeho opusů nejvýznamnější skladby. Přesto se o to pokusím. Za mimořádné a pozoruhodné skladby považuji: Operní burlesku Voják a tanečnice, Slavnostní ouverturu k všesokolskému sletu 1932, hudbu k filmu Marijka nevěrnice, Čtyři madrigaly pro hoboj, klarinet a fagot, Památník Lidicím (pro symfonický orchestr), cyklus písní na texty moravské lidové poezie Písničky na dvě stránky, kantátu pro sóla, smíšený sbor a instrumentální doprovod Mikeš z hor a Izaiášovo proroctví.

Zvlášť jsem si ponechal jeho kantátu pro soprán, alt, baryton, recitátora, ženský sbor a doprovod (dvoje housle, viola a klavír) Otvírání studánek na text básníka Miloslava Bureše. Vím o tom, že v roce 1956 natočil režisér A. F. Šulc film Otvírání studánek a v roce 1981 natočil režisér Vladimír Sís hudebně – poetický televizní film téhož názvu s hudbou Bohuslava Martinů.

Ale já chci popsat provedení této nádherné a hluboce filozofické skladby v květnu 2010 na zahradě ZUŠ v Jilemnici, jíž jsem se tehdy zúčastnil. Byl to opravdu zážitek, na který se nezapomíná. Jedinečným způsobem zpívaly ženské sbory Jizeranu Semily, Foerstru Jičín a Bořivoje Lomnice n.P., půvabně recitoval Jaroslav Vávra, předseda ObV UČPS Hradec Králové a František Koudelka, můj kolega z Pěveckého sdružení pražských učitelů, se vroucně zhostil barytonového sóla. Nelze nevzpomenout ani na zdařilou choreografii Markéty Kulichové, která navrhla, nastříhala a ušila potřebné kostýmy.

Bohuslav Martinů v roce 1953 opustil USA a od té doby žil převážně ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Od roku 1956 vyučoval jako skladatel na Americké akademii v Římě. Zemřel 28. srpna 1959 ve švýcarském Liestalu a byl pohřben v Schönenbergu poblíže Basileje.V roce 1979 byly jeho pozůstatky převezeny do rodné Poličky.


Miloslav Samek


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zpětná adresa pro váš příspěvek: http://www.infokuryr.cz/e107_plugins/trackback/trackback.php?pid=25530
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen. Prosím přihlaste se, nebo se zaregistrujte zde pro přihlášení
Žádné zpětné odkazy pro tento příspěvek.
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.0688 sec,0.0274 z toho dotazů.Dotazů v DB:18. Použitá paměť:1,062kB